Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskou federací (popř. Sovětským svazem) byly velmi dobré a produktivní od poloviny 80. let, kdy nastoupil do Kremlu v některých ohledech umírněný komunista Michail Gorbačov, přes 90. léta až po válku proti teroristickým organizacím v Afghánistánu, kde tehdy již putinovské Rusko poskytlo americké armádě svůj vzdušný prostor pro přelety. Na pokojných vzájemných vztazích nic nezměnily dokonce ani koncentrační lágry v Čečensku, ve kterých zemřela řada civilistů včetně dětí. Vztahy se vyhrotily až v roce 2008, kdy ruská armáda mimo jiné zdánlivě v souvislosti s válkou v Jižní Osetii bombardovala civilní gruzínská území.
Vzájemné sankce mezi Spojenými státy a Ruskou federací se však rozhořely až v roce 2012. Tehdy v souvislosti s uzavřením obchodní dohody mezi oběma federacemi schválili američtí zákonodárci (zejména z řad pravicové Republikánské strany) sankce vůči vybraným představitelům ruské moci za neobjasnění vraždy právníka Sergeje Magnitského v ruském vězení. Sankce se tedy nevztahovaly na nevinné Rusy, natož plošně na ruský národ. Ruská vláda však již tehdy ukázala, že jí na ruských občanech nezáleží a klidně přijme sankce, které se dotknou dokonce primárně samotných Rusů. Tehdy se jednalo o zákaz adopcí ruských sirotků do amerických rodin. Každý ať sám posoudí, pro koho to je největší trest, když ruským sirotkům zamezíte adopce do Spojených států.
Kromě toho tehdy ruská strana zavedla také sankce na vybrané americké představitele z bývalé administrativy George W. Bushe (republikán) za údajné mučení teroristů ve vazební věznici americké armády Guantanamo Bay. Jenže z právního hlediska se nejednalo o mučení, nýbrž pouze o tzv. „zesílené výslechové metody“, které se od mučení liší právě tím, že není překročena jistá, právníky sledovaná hranice. Takové metody byly použity jen u malé části tamních uvězněných teroristů. Ti by byli jinak buď zabiti přímo v boji, nebo vydáni vlastnímu státu, kde jim zpravidla hrozil trest smrti. Jedná se totiž o teroristy, kteří prováděli či významně podporovali hrozivá zvěrstva, absolutně nesrovnatelná s výslechovými metodami na Guantanamu. Ve vazbě neměli oproti standardním vězňům na americké půdě pouze právo nevypovídat. Jinak by od nich nebylo možné získat žádné informace. Podle tehdejších zjištění tajných služeb přitom hrozilo, že teroristé propašovali do New Yorku jaderné zbraně. Nakonec se díky těmto výslechům zdařilo zabránit několika rozsáhlým útokům ve Spojených státech i v Evropě včetně útoku na Los Angeles a Západní pobřeží ve stylu „11. září“. Zhruba pětina vězňů propuštěných z této vazební věznice (do států, které byly ochotny je přijmout) se podle průzkumů vrátila k teroristickým organizacím a znovu škodí. Otázky z různých stran byly směřovány na dodržování Ženevských úmluv ze strany Spojených států vůči těmto teroristům. Jedná se však o příslušníky teroristických organizací, které Ženevské úmluvy nepodepsaly. [ctete-foto]85135[/ctete-foto]
Dále se vztahy mezi americkou vládou a putinovskou garniturou vyhrotily až poté, co prezident USA Barack Obama (levicová Demokratická strana) naivně ustoupil ruské vládě, když zrušil výstavbu obranného systému proti balistickým střelám v Evropě a v Sýrii nesvrhl tamního diktátora Bašára al‑Assada (Socialistická nacionalistická strana arabské obrody) ani tam kvůli ruskému tlaku nezavedl nad částí území bezletovou zónu.
Veškeré ústupky vůči Ruské federaci vedly jedině k okupaci Krymu a města Sevastopol a k utajované účasti ruské armády v krvavých ozbrojených provokacích na východní Ukrajině. Tehdy Spojené státy postupně, jak okupace trvala a konflikt běžel, zpřísňovaly sankce a přidala se také Evropská unie a některé další státy. Jednalo se opět o sankce zacílené na konkrétní viníky a postupně také na odvětví tzv. „dvojí výroby“ (kdy lze produkci zamýšlenou pro mírové účely zneužít v bojích).
Jak se tentokrát zachoval Putin se svými pomocníky? Samozřejmě opět poškodil ruský lid. Omezil dovoz potravin zejména od evropských zemědělců do Ruska. Ceny potravin v ruských obchodech se tak zvýšily až o 20 %. Nejvíce jsou tím poškozováni pochopitelně nejchudší Rusové. Bylo zamezeno svobodnému obchodu, který by jinak nadále probíhal, protože je zkrátka pro zákazníky i jejich dodavatele zjevně nejvýhodnější předpokládanou variantou.
Pokud ruská vláda tvrdí, že sankcemi pomohla ruským zemědělcům částečně se zbavit dotěrné evropské konkurence, bylo by při použití stejné „logiky“ možné stejně tak se radovat v Evropské unii, kde se evropští zákazníci zbavili protivné konkurence ruských zákazníků, kteří beztak jen odebírali potraviny z polských či španělských pultů, čímž se Evropanům prodražovalo jídlo.
Později prezident Obama ruské vládě ještě obrovsky ustoupil, když zrušil sankce vůči diktátorskému íránskému režimu hlásícímu se k nebezpečnému výkladu islámu. Když už se Obama chystá do důchodu, uvědomil si, že na Putinovu garnituru funguje jenom bič. Možná že důvodem jeho prozření je okolnost, že tentokrát byla poškozena jeho politická strana. Hackerskými útoky. Podle Obamy i řady politiků z obou hlavních amerických stran přišly útoky z Ruska. Podle nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa (republikán) to není až tak jisté.
Jaké sankce prezident Obama zvolil? Vyhostil 35 ruských diplomatů. Můžeme diskutovat o tom, zda je takový trest vhodný. Je však nepochybné, že nepoškodil žádné nevinné Rusy, kteří s Putinovou vládou nemají nic společného. Jak postupovalo Rusko? Jak uvedla americká televizní stanice CNN, ruské úřady rozhodly o uzavření angloamerické školy v Moskvě. Navštěvují ji děti zaměstnanců americké, britské a kanadské ambasády a také dalších anglicky mluvících cizinců žijících v ruském hlavním městě.
Putinova vláda se tedy očividně dlouhodobě pod záminkami snaží o plošné poškozování samotných Rusů, popřípadě dalších nevinných lidí. Jen není jasné, proč to dělá.
