Ruská vláda podle pokynů prezidenta Putina pracuje na programu „Mozek, zdraví, intelekt, inovace pro roky 2021–2029“. Ten je mimo jiné určen k vývoji technologie, která umožňuje přenášet informace mezi lidským mozkem a vnějším zařízením.

Jak píše web Meduza.io, program vypracovala Ruská akademie věd a Moskevská státní univerzita a v březnu jej schválil prezident Vladimir Putin. Informaci o tom přinesl list Kommersant s odkazem na obsah pracovní verze dokumentu. Na programu pracují premiér Michail Mišustin a vedoucí prezidentské administrativy Anton Vaino. Ministerstvo školství a vědy uvedlo, že projekt je v počáteční fázi vývoje.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

„Kommersant“ poznamenal, že vědci v rámci programu budou vyvíjet technologii nervových rozhraní, která umožňuje přímo ovládat externí zařízení, jako je počítač nebo exoskelet, odesláním elektrických signálů mozku, které jsou transformovány do řídicích příkazů.

Program plánuje vytvořit „rozhraní člověk-stroj pro ovládání složitých systémů (letadel, jaderných elektráren, automobilů) jak přímo, tak na dálku, a to na principu vzdálené přítomnosti, avatara“, uvádí se v textu projektu. Ostatní plánovaná rozhraní budou samostatně formulovat cíle, hodnotit situace, předvídat jejich vývoj a rozhodovat se.

Ředitel laboratoře Sensor-Tech Denis Kulešov řekl listu Kommersant, že rozhraní zabudovaná přímo do lidského mozku jsou považována za nejpokročilejší technologie.

Podle novin se federální program odhaduje na 54 miliard rublů. Peníze na něj mají být vyčleněny z národních projektů „Věda“, „Demografie“, „Zdravotnictví“, „Podpora produktivity a zaměstnanosti“ a „Digitální ekonomika“.

Ruské úsilí v této oblasti ale není původní. Společnost Elona Muska Neuralink, která se zabývá rozhraním mezi mozkem a strojem, již loni demonstrovala svou technologii na zvířatech. Start-up, který zahájil činnost v roce 2016 a je financován především Muskem, uvedl, že vyvíjí malá ohebná „vlákna“, která jsou desetkrát tenčí než lidský vlas. Cílem je léčit poranění mozku a různá traumata a jednou umožnit symbiózu mezi lidmi a umělou inteligencí. Podle prezentace podniku provedené předloni bylo zařízení testováno na nejméně 19 různých zvířatech s roboty s přibližně 87procentní úspěšností. U lidí by instalace čipu, který by nahradil malou část lidské lebky, mohla pomoci s obnovením funkce končetin, zlepšit pohyb člověka, vyřešit problémy se zrakem a sluchem a pomoci při nemocech, jako je Parkinsonova choroba.

Vývoj moderních technologií vzbuzuje pochopitelně i řadu etických otázek, zvláště když se provádí v zemích, kde mají značné problémy s dodržováním lidských práv.