Šéf unijní diplomacie Josep Borrell FOTO: Evropská komise / se souhlasem
FOTO: Evropská komise / se souhlasem
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se obává vzestupu populistů v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Hlasování, které se uskuteční příští rok v červnu, může být podle něj podobně osudové jako prezidentské klání ve Spojených státech. Borrell to řekl v rozhovoru s deníkem The Guardian.
Strach voličů z neznámého, zejména v souvislosti se dvěma válkami, které nyní pokračují v blízkosti EU, mohou podle něj obyvatele přivést k podpoře pravicových populistických stran. „Bojím se strachu. Bojím se, že Evropané budou volit, protože se bojí. Je vědecky prokázáno, že strach tváří v tvář neznámému a nejistotě vytváří hormon, který volá po bezpečnostní reakci. To je fakt,“ řekl Borrell v rozhovoru s britským listem.
Současnou geopolitickou situaci hodnotil šéf unijní diplomacie i na nedávné přednášce pořádané časopisem Le Grand Continent. Jak tehdy uvedl, válka na Ukrajině i konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás ohrožují budoucnost bloku. V případě Ukrajiny řekl, že se obává porážky, pokud nedojde k rychlé změně kurzu.
„Pokud nezmobilizujeme všechny naše kapacity, umožní to Putinovi vyhrát válku na Ukrajině,“ řekl. Borrell přitom nevidí žádné náznaky toho, že by měl ruský prezident Vladimir Putin v úmyslu boje zastavit nebo přistoupit na určitou dohodu výměnou za to, že si ponechá část východní Ukrajiny.
„Vladimir Putin se nemůže spokojit s omezeným územním vítězstvím,“ řekl šéf unijní diplomacie s tím, že je třeba se připravit na konflikt vysoké intenzity. Rusko podle Borrella nadále představuje hrozbu pro své sousedy, protože vždy bylo impériem a „nikdy se nemohlo stát národem“.
Putin podle něj válku nevzdá, a to zvláště před americkými volbami, které mu mohou přinést mnohem příznivější scénář, jak Borrell uvedl. Podobně hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který 19. prosince prohlásil , že by výsledek prezidentských voleb v příštím roce mohl průběh ruské války na Ukrajině velmi silně ovlivnit. Například Donald Trump, bývalý americký prezident a přední kandidát Republikánské strany, totiž v minulosti opakovaně kritizoval míru pomoci, kterou vláda amerického prezidenta Joea Bidena Kyjevu poskytuje.
Borrell zároveň prozradil, že se domnívá, že se Putin zmýlil v kapacitě své armády a špatně odhadl, jak bude Ukrajina schopná vzdorovat, stejně jako sílu EU a NATO. „Ale stále je tam,“ poznamenal a dodal, že je Putin stále ochoten bojovat a nechat svůj lid zemřít. Vladimir Putin podepsal 1. prosince dekret o zvýšení velikosti ruské armády o 170 tisíc lidí, čímž se počet ruských vojáků zvýší na celkový počet 1 320 000.
Palestinské radikální hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, není podle Borrella jen vojenskou silou, ale i „myšlenkovým proudem“. Jako takové ho lze porazit pouze „lepšími myšlenkami“, nikoli samotnými bombami.
Pravicové strany na celém evropském kontinentě v uplynulých měsících nabývají na síle, zjevně v reakci na strach voličů z migrace a kvůli zhoršující se životní úrovni, napsal The Guardian. Této atmosféry strachu mohou podle Borrella využít „strany, které nabízejí špatné odpovědi na dobré otázky“.
Šéf unijní diplomacie připustil, že existují skutečné i domnělé důvody k obavám, vyzval nicméně voliče, aby podpořili ty politické síly, které jim předkládají jasnou analýzu situace. Pokud se tak nestane, mohly by být evropské volby „stejně nebezpečné jako ty v USA“, dodal Borrell nejspíš v narážce na prezidentské klání, ve kterém v roce 2016 zvítězil Donald Trump. Ten chce na nejvyšší funkci příští rok kandidovat znovu.
