Analytici z Institutu pro studium války ISW se domnívají, že ruský vůdce Putin posledními změnami ve vrcholných funkcích připravuje veřejnost na blížící se konfrontaci s NATO, do které hodlá Rusko zavést. Odvolání ministra obrany Sergeje Šojgua a jeho nahrazení Andrejem Bělousovem je prvním krokem.
„Jmenování Bělousova do funkce ruského ministra obrany je významným krokem v Putinově úsilí nastavit plné ekonomické podmínky pro vleklou válku. Bělousov nemá žádné vojenské zkušenosti, je to ekonom, který v letech 2012–2013 působil jako ruský ministr hospodářského rozvoje,“ poznamenává ISW a zdůrazňuje, že Bělousov je „známým obhájcem většího zapojení vlády do ekonomiky“.
Podle expertů není nedostatek vojenských zkušeností v těchto funkcích v Rusku ničím neobvyklým. I Sergej Šojgu „postrádal zkušenosti s uniformou, než převzal ministerstvo obrany“.
Změny na takto vysokých postech krátce po tzv. prezidentských volbách, v nichž se nechal Putin potvrdit ve své funkci i pro další období, naznačují podle ISW nejen snahu o mobilizování ruské společnosti pro válku, ale i přípravu na budoucí konfrontaci se zeměmi NATO.
„Bělousov má solidní pověst efektivního technokrata a zasvěcené zdroje tvrdí, že má také pozitivní vztah k Putinovi,“ píše se v pravidelné zprávě ISW. Navíc jde o krok, který Putin v minulosti již několikráte použil. Podle ISW to je typická Putinova politika „tichého vytlačování vysokých bezpečnostních úředníků tím, že jim dává okrajové role v ruské bezpečnostní sféře, než aby je jednoduše vyhodil“.
Podobným způsobe totiž Putin v minulosti odsunul generály, kteří nenaplnili jeho představy o vedení války na Ukrajině, a přidělil jim marginální pozice na okraji důležitosti, což ale v některých případech podle ISW vedlo k tomu, že si v takové pozici „odpykali svoji vinu a vrátili se do Putinových služeb“.
ISW však upozorňuje, že Putin sice Šojgua odstranil z přímého řetězce velení ministerstva obrany, „ale zajistil mu pokračující vliv v bezpečnostním prostoru“. Šojgu totiž byl vždy důležitým a loajálním podřízeným a někdy posloužil i jako „obětní beránek“. Odvolání Sergeje Šojgua v tuto chvíli „následuje po dvou vysoce sledovaných incidentech – odstranění jeho náměstka Timura Ivanova kvůli obvinění z korupce a pak po Putinově schůzce s Šojguovým politickým protivníkem a guvernérem Tulské oblasti Alexejem Ďuminem“.
Jako jistou náplast za sesazení z funkce ministra má pro Sergeje Šojgua podle ISW fungovat jeho jmenování tajemníkem Rady bezpečnosti Ruské federace místo dosavadního tajemníka Nikolaje Patruševa. To je totiž podle ISW „pozoruhodné, neboť Patrušev je blízkým osobním spojencem Putina“. O jeho nové roli ISW zatím jen spekuluje, ale mohl by být „ustanoven do nového úřadu, který by vedl“. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byl „Patrušev zbaven funkce v souvislosti se svým převedením na jinou práci“. V případě šéfa generálního štábu Valerije Gerasimova se podle Peskova změna nechystá. „Gerasimov zůstává v čele generálního štábu, žádné změny se zatím nechystají,“ uvedl Peskov.
Veškeré provedené změny však jasně ukazují na snahu zintenzivnit válečné úsilí Ruské federace v boji s Ukrajinou a připravit společnost na dlouhou vyčerpávající válku a také na možný střet se zeměmi NATO.