Ve čtvrtek 15. září došlo k prvnímu setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho ruským kolegou Vladimirem Putinem od začátku války na Ukrajině. Očekávalo se tedy mimo jiné i jednání o možné spolupráci obou zemí při vojenském postupu proti okupované zemi. Výsledky jednání ovšem z Putinovy strany nelze považovat za úspěšné.

Ve zprávě čínského ministerstva zahraničí se konstatuje, že dvoustranná spolupráce v různých oblastech postupuje neustále kupředu. Vyzdvihovány jsou například aktivity v rámci Roku sportovních výměn. „Obě země udržovaly úzkou koordinaci na mezinárodní scéně s cílem dodržovat základní normy mezinárodních vztahů. Tváří v tvář změnám světa, naší doby a dějin bude Čína spolupracovat s Ruskem, aby plnily své povinnosti jako významné země a hrály vedoucí úlohu při vnášení stability do světa plného změn a nepořádku,“ píše čínské ministerstvo.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Prezident Si také oznámil, že Čína bude s Ruskem spolupracovat na rozšíření silné vzájemné podpory v otázkách týkajících se klíčových zájmů obou stran a prohloubí praktickou spolupráci v oblasti obchodu, zemědělství a dalších oblastech. Ve vyjádření čínské strany tedy není ani zmínka o aktivitě na Ukrajině či pomoci Rusku ve vojenských otázkách.

Právě tato slova by ovšem ruský prezident v současné chvíli potřeboval slyšet. Dokonce si o ně zkusil i říct. „Vysoce si ceníme vyváženého postoje našich čínských přátel, pokud jde o ukrajinskou krizi,“ řekl podle agentury Reuters Putin na začátku setkání, aniž by upřesnil, jak se Čína staví k probíhající válce na Ukrajině a svému případnému zapojení. Zatím to ovšem vypadá, že rusko-čínská spolupráce vyústí pouze ve společné vojenské cvičení.

Využití propagandy

Přesto Rusko muselo využít setkání Si Ťin-pchinga s Vladimirem Putinem a íránským prezidentem Ebrahímem Raisím. Podle zprávy britského deníku The Sun se ruský vůdce pokusil využít situace a zastrašování Kremlu načasoval na schůzku „osy zla“.

Právě při setkání ruského a čínského prezidenta se tak objevily nové výhrůžky z Moskvy. „Spojené státy a jejich spojenci, kteří dodávají zbraně kyjevskému režimu, se ve skutečnosti stávají spoluviníky jeho válečných zločinů,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM vítá Karla III. a loučí se s možností, že Babiš řekne u soudu pravdu

Nový Týdeník FORUM vítá nového anglického krále a přináší jeho zevrubný portrét pod titulkem God Save The King. Autorka v…

„Pokud se Washington rozhodne dodávat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí tím červenou linii a stane se přímým účastníkem konfliktu. Vyhrazujeme si právo bránit své území všemi dostupnými prostředky,“ dodala Zacharovová.

Obavy ze summitu

Současné setkání prezidentů tak nevyústilo v žádnou dohodu o společném vojenském postupu na Ukrajině či slíbení dodávek zbraní Rusku. Přesto však zůstává obava z toho, jak dopadne listopadový summit G20. Na něj totiž byli pozváni i Vladimir Putin a Si Ťin-pching. Tato informace vzbudila velké emoce především ve Spojených státech. Joe Biden v reakci na zprávu o účasti ruského prezidenta vyzval Volodymyra Zelenského, aby na Bali přicestoval také.

Indonéský prezident Joko Widodo sice po svých cestách do Moskvy a Kyjeva tvrdí, že jeho země může fungovat jako „most míru“, podle expertů na zahraniční politiku se však dá počítat spíše s dalším vyhrocením vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Podle černého scénáře by na summitu dokonce mohla zaznít ultimáta ze strany Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. Jejich země se totiž podle prohlášení svých vůdců patrně chtějí postavit proti Západu. Je však otázka, zda je Čína ochotná Rusku pomoci, popřípadě za jakých podmínek to udělá. Zatím se zdá, že představa aktivního vstupu Pekingu do války na Ukrajině není na pořadu dne.