Hlava Kremlu Vladimir Putin vycestoval do Sarova v Nižněgorodské oblasti a setkal se s mladými vědci. Na Putinovu cestu reagoval sarkastickým komentářem ruský novinář a kritik režimu v exilu Alexandr Něvzorov.

„Nižněgorodská oblast se k Římskému statutu nikdy nepřipojila. Kdyby tak učinila včas, vyhnula by se další zbytečné návštěvě Putina. Ten by se totiž bál jet do oblasti, která je ‚statutem‘ vázána a byla by povinna jej předat do Haagu. Kremelského rozparovače bylo třeba s pompou přijmout, nakrmit, povozit, vyslechnout jeho mnohahodinové bláboly a přitakat,“ naráží novinář na fakt, že do celé řady zemí Putin nemůže vycestovat, protože by se vystavil riziku zatčení kvůli ruským válečným zločinům na Ukrajině.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM varuje: Hrozí nám slovenská cesta!

Nový Týdeník FORUM mapuje situaci na Slovensku před parlamentními volbami, které vévodí motiv pomsty a znevažování evropské a západní orientace…

Pak Něvzorov konstatoval, že Putin již poněkolikáté zmínil, že k válce byl prý vyprovokován. Krom toho se ruský vůdce pustil i do složitých vědeckých problémů.

„Konzistentně potěšil lehkými aktualizacemi obvyklé abrakadabry. Teď se ukazuje, že to bylo to zatracené NATO, které ho ‚vyprovokovalo‘ k válce, a on, hlupák, se nechal vyprovokovat a začal ji. To ještě není radikální změna v repertoáru, ale je to něco nového. Obzvlášť uboze vypadalo lidožroutovo posezení s ‚mladými fyziky‘. Putin, jak se ukázalo, je velmi ‚znepokojen temnou hmotou‘. Nikoho z přítomných nenapadlo dát mu radu ‚hlavně do toho nerýpat‘. Musím říci, že ‚mladí fyzici‘ vypadali ještě hloupěji než Putin a předváděli všech ’50 odstínů podřízenosti‘.“

Dále čtěte

Musk se může rozhodovat, jak chce, ale nemá mít moc nad výsledkem války, soudí expertka na Rusko

Elon Musk loni vypnutím své satelitní sítě Starlink zmařil ukrajinskou misi, jejímž cílem bylo vyřadit ruské válečné lodě kotvící v…

Ruský list Izvestija přináší o této debatě podrobnosti.

„Ruský prezident Vladimir Putin promluvil v pátek 8. září k mladým vědcům v ruském Federálním jaderném centru v Sarově. S jedním z nich, Maximem Vjalkovem, diskutoval o hledání černé hmoty. ‚Kde budeme hledat černou hmotu? Ve vesmíru, nebo někde blíž?‘ ptal se. Vjalkov, postgraduální student sarovské pobočky Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, odpověděl, že temná hmota je všude a je jí dokonce více než té viditelné. Vědec se zabývá neutrino-fundamentálními částicemi a podle něj je tento směr ve fyzice nyní jedním z nejdůležitějších. Jakmile bude temná hmota objevena, bude možné se zabývat novými záhadami, poznamenal Vjalkov.“