Deník Financial Times analyzoval situaci současného Ruska a jeho finanční základnu pro vedení války na Ukrajině. Ačkoliv se podle deníku Putin snaží na veřejnosti prezentovat svůj režim jako stabilní, a tlačí tak na Západ, aby uznal jeho vítězství ve válce, je skutečný stav jiný a Rusko se potýká s vážnými problémy, které mohou vést k jeho zhroucení.
„Nejdůležitější věcí, kterou se ruský prezident Vladimir Putin snaží udělat dojem na západní přátele Ukrajiny, je, že má na své straně čas, takže jediným způsobem, jak ukončit válku, je vyhovět jeho přáním,“ píše Financial Times, podle kterého je v některých koutech světa ruská ekonomika považována za „odolnou“, a proto na ni západní sankce „měly malý účinek“. Jenže to je, jak Financial Times podotýká, ústřední součást kremelské informační války.
Realita je totiž podle analytiků taková, že „finanční základy ruské válečné ekonomiky stále více vypadají jako domeček z karet – a to natolik, že vysocí členové vládnoucí elity veřejně vyjadřují obavy“.
Financial Times se v tomto bodě odvolává například na Sergeje Čemezova, generálního ředitele státního obranného gigantu Rostec, který varoval, že drahé úvěry „zabíjejí jeho obchod s vývozem zbraní“, či šéfku ruské centrální banky Elviru Nabiullinovou.
Deník poznamenává, že se mnoho lidí na Západě nechalo oklamat čísly naznačujícími stabilní růst v Rusku, nízkou nezaměstnanost a rostoucí mzdy. Jenže „Putinova domýšlivost – jak vůči Západu, tak vůči jeho vlastní veřejnosti – byla, že může tuto válku financovat bez finanční nestability nebo významných materiálních obětí. To je však iluze.“ A navíc se nespokojenost již začíná podle Financial Times odrážet i mezi obyčejnými Rusy.
Financial Times se odvolává na novou zprávu analytika a bývalého bankéře Craiga Kennedyho, která zdůrazňuje obrovský růst ruského firemního dluhu. Ten od roku 2022 vzrostl o 71 % a převyšuje nové půjčky domácností a vlády. Putin se „zmocnil ruského bankovního systému, kde se od bank vyžaduje, aby půjčovaly společnostem určeným vládou za vybraných preferenčních podmínek“. Jenže výsledkem je v podstatě jen masivní tištění peněz, a tím nekontrolovaná inflace.
„Putin, stručně řečeno, nemá na své straně čas. Sedí na tikající finanční časované bombě, kterou si sám vyrobil,“ konstatuje Financial Times. Klíčem pro spojence Ukrajiny je odepřít mu jedinou věc, která by mu pomohla. A tou je větší přístup k vnějším zdrojům. Spojenci by tak měli Rusko odříznout definitivně od všech zahraničních aktiv. „Západ by měl posílit sankce a převést ruská aktiva na Ukrajinu jako zálohu na reparace,“ dodává Financial Times.
Krokem tímto směrem je například zavedení dalších sankcí ze strany USA proti největším ruským ropným společnostem. Na sankční seznam bylo 10. ledna nově zahrnuto přes 30 ruských společností poskytujících ropné služby, 184 tankerů tzv. stínové flotily, ale také logistická zařízení a společnosti ze třetích zemí. Toto nové opatření by mělo znamenat, že sankcionované společnosti přijdou každý měsíc o miliardy dolarů.
Ve stejný den vyhlásila sankce proti společnostem Gazprom Neft a PJSC Surgutneftegaz i vláda Velké Británie.
Putin je podle Financial Times posedlý náhlým kolapsem moci, což je ovšem „riziko, které jeho válečná ekonomika uvedla do pohybu“. Cílem jeho politiky tak je především zmírnění sankcí, aby zvýšil příjmy a mohl je následně využít ve válce proti Ukrajině.
„Západ ho musí přesvědčit, že se to nestane. Pouze to Putina donutí, aby si vybral mezi útokem na Ukrajinu a udržením se u moci,“ zakončil Financial Times svoji analýzu.