Válka proti Rusku dosáhne zlomu v polovině srpna a skončí do konce roku. V rozhovoru pro web Ukrajinská pravda to řekl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něj do září dosáhne množství zbraní dodávaných na Ukrajinu ze Západu významného čísla a od podzimu už bude výzbroj aktivně využívána ve všech bojových operacích. Budanov hovořil také o zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho případném nástupci. Tématem rozhovoru byly také cíle šéfa Kremlu.
„Do září dosáhne množství výzbroje dodávané na Ukrajinu, řekněme, významných čísel. Musíte pochopit, že od okamžiku vyhlášení dodávek výzbroje probíhají následující fáze. První je příchod zařízení do země, druhou je osvojení si zařízení a teprve ve třetí fázi se začíná používat. To vše vyžaduje určitý čas,“ přiblížil šéf ukrajinské vojenské rozvědky.
Značné množství vojenského vybavení, které ukrajinská armáda potřebuje, proto podle Budanova nebude k dispozici dříve než v srpnu. „Od podzimu už bude vše ve vojenských jednotkách a bude aktivně využíváno v bojových operacích. Proto dojde ke zlomu. Nyní nám katastrofálně chybí důležitá výzbroj,“ popsal.
Putin má ještě několik let
Budanov v rozhovoru zároveň potvrdil, že má ruský prezident Vladimir Putin rakovinu. „Má několik závažných onemocnění a jedním z nich je rakovina. Neměli bychom však očekávat, že Putin zítra zemře. Má před sebou ještě nejméně několik let. Ať se nám to líbí nebo ne, je to pravda,“ prozradil v rozhovoru.
Řeč došla také na možného nástupce ruského prezidenta. „V různých obdobích nad tím váhal a v zásadě si vybral tzv. favorita. Bylo jich už několik. S ohledem na některé své manické syndromy se pravděpodobně bude bát seriózně si připravit nástupce, protože si uvědomuje, že během jeho připravování může chtít tento nástupce usednout do křesla o něco dříve, než by sám Putin chtěl,“ popsal šéf rozvědky s tím, že si proto šéf Kremlu udržuje od všech určitý odstup. „Věří, že bude vládnout za všech okolností. Tak tomu ale nebude,“ dodal Budanov.
„Podívejte se na historii jakéhokoli diktátora ve 20. až 21. století. Skončili stejně, úplně všichni. Žádný z nich neskončil jinak. Zemřeli proti své vůli,“ pokračoval náčelník ukrajinské vojenské rozvědky. Připomněl například iráckého prezidenta Saddáma Husajna nebo vládce Libye Muammara Kaddáfího. „V Africe existují i další příklady. Všichni skončili stejně a stejně skončí i Putin,“ vzkázal Budanov.
Putin se podle něj stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. „Bylo to asi před dvěma měsíci. Opět byl neúspěšný. O této události se nemluvilo, ale stalo se to,“ přiblížil.
Kreml potřebuje celou Ukrajinu
Budanov hovořil také o plánech Vladimira Putina s Ukrajinou. I přes neúspěchy Moskvy se podle něj obecná myšlenka nezměnila. „Putin potřebuje celou Ukrajinu, nezajímá ho jen nějaká část. Po třech měsících událostí upravují plány a připravují veřejné mínění v Rusku na to, že v zásadě, pokud ukončí okupaci Doněcké, Luhanské a Chersonské oblasti, to lze také považovat za vítězství,“ prozradil šéf rozvědky.
Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky hovořil také o ruském referendu v Chersonské oblasti. „Podívejte, už třikrát se pokusili uspořádat referendum. Už pochopili, že lidé k referendu nechodí, nepřijdou volit ani pod vlivem, pod kterým jsou nyní. To se nestane. Nyní tedy pracují na jiných variantách, bez referenda,“ popsal.
Stát se tak má na žádost dočasného vedení těchto oblastí. „Chtějí tomu všemu říkat provincie Cherson Tavrija. Tedy, že jde o území dočasně okupované Autonomní republiky Krym a Chersonské oblasti. Kdysi, v carských dobách, uznali provincii Cherson s administrativním centrem ve městě Simferopol. Chtějí to tedy oživit. A proto jednou z hlavních možností, na kterých v současnosti pracují, je připojení Chersonské oblasti ke Krymu a připojení k Rusku jako provincie Tavrija. Názory lidí je vůbec nezajímají,“ uzavřel Budanov.
Kdo je Budanov
Do čela ukrajinské vojenské rozvědky jmenoval Budanova prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2020. Stalo se tak po odvolání Vasyla Burbiho v rámci kauzy Wagnergate. Během války je Budanov jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších vykonavatelů práva v zemi, píše Ukrajinská pravda.