Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že bude pokračovat ve vývoji zbraně, která v srpnu způsobila smrtelnou jadernou nehodu.

„Tuto zbraň určitě zdokonalíme bez ohledu na cokoli,“ řekl Putin na obřadu v Kremlu 21. listopadu, kdy rodinám obětí udělil posmrtná vyznamenání. Sdělil také, že tento zbraňový systém by měl zajistit ruskou suverenitu a bezpečnost „na desetiletí dopředu“. Putin vdovám a pozůstalým řekl, že je vždy bolestivé a těžké ztratit blízkého člověka. „Důležité je nejen to, že jste obdrželi cenu pro své rodinné příslušníky, ale také, že jste jménem ruského státu slyšeli slova upřímného soucitu a soustrasti a ocenění toho, co dělali vaši blízcí a čeho dosáhli.“

Nejméně pět lidí, včetně jaderných inženýrů, zemřelo, když na námořní testovací základně na pobřeží Bílého moře explodoval raketový motor.

Putinovy výroky zazněly také ve státní televizí 22. listopadu. Prezident řekl vdovám obětí nehody, že „technické ideje a řešení“ využívané v tomto projektu „nemají ve světě srovnání“.

„Pouhé držení těchto jedinečných technologií je nejdůležitější a solidní zárukou míru na planetě,“ dodal Putin, aniž by ale upřesnil, o jakou zbraň se vlastně v onom incidentu jednalo.

Dne 8. srpna došlo k výbuchu v místě zvaném Něnoksa, po kterém zasáhl radioaktivní mrak až do přístavu Severodvinsk, který je od místa nehody vzdálen asi 50 kilometrů.

Po katastrofě místní i federální vládní činitelé vydávali různá protichůdná prohlášení jak o povaze výbuchu, tak o nebezpečí, které pro místní obyvatele představuje.

Úředník amerického ministerstva zahraničí v říjnu uvedl, že Spojené státy dospěly k závěru, že k explozi došlo při operaci s cílem vypustit raketu s jaderným pohonem, která zjevně při testu havarovala.

Podle šetření německé spolkové vlády, ke kterému dala podnět europoslankyně za Zelené Sylvie Kotting-Uhlová, šlo v každém případě o jadernou řetězovou reakci, nikoli o incident s radionuklidovou baterií. Hlavním argumentem pro toto konstatování je měření ruské meteorologické služby Roshydromet v regionu. Byla zaznamenána přítomnost vzácných plynů s krátkou životností, „které jsou samy o sobě produktem jaderného štěpení“, uvádí se v odpovědi poslankyni.

K incidentu došlo v době zvýšeného napětí mezi Moskvou, Washingtonem a spojenci USA po zániku jaderné smlouvy z období studené války, což vyvolalo obavy z nastartování závodů ve zbrojení.