Ruský prezident Vladimir Putin během konference v Kremlu v září letošního roku. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Rusko jedná s jemenskou vojenskou skupinou Hútíové o dodávkách protilodních raket. S odkazem na tři západní a regionální zdroje to napsala agentura Reuters. Probíhající tajná jednání údajně zprostředkoval Írán, což svědčí o prohlubujících se vazbách Teheránu na Moskvu. Hútíové od listopadu opakovaně podnikají bezpilotní a raketové útoky na lodě v klíčových plavebních kanálech Rudého moře, aby vyjádřili podporu Palestincům ve válce s Izraelem v Gaze.
Celkem sedm zdrojů agentury Reuters popsalo, že Rusko o předání raket Jachont – známých také jako P-800 Oniks – zatím nerozhodlo. Podle odborníků oslovených agenturou by ale Hútíové mohli s jejich pomocí přesněji zasahovat obchodní plavidla v Rudém moři a zvýšit hrozbu pro americké a evropské válečné lodě, které je brání.
Raketa Jachont je považována za jednu z nejmodernějších protilodních střel na světě, která je navržena tak, aby se při více než dvojnásobné rychlosti zvuku pohybovala po mořské hladině a vyhnula se tak detekci, což ztěžuje její zachycení.
Americký deník Wall Street Journal už v červenci napsal, že americké zpravodajské služby varovaly, že Rusko by mohlo vyzbrojit bojovníky Hútíů v Jemenu moderními protilodními raketami jako odvetu za možnou podporu Bidenovy administrativy ukrajinským úderům uvnitř Ruska americkými zbraněmi. O roli Íránu jako prostředníkovi ale neinformovaly.
Hútíové v Černém moři potopili nejméně dvě plavidla a dalšího se zmocnili, čímž narušili celosvětový námořní obchod, neboť donutili lodní společnosti odklonit trasy a podle zdrojů z odvětví zvýšili náklady na pojištění lodí plujících po Rudém moři.
V reakci na to Spojené státy a Velká Británie udeřily na pozice bojovníků, ale jejich útoky se jim nepodařilo zastavit, připomněla ve středu agentura Reuters.
Podle jejích zdrojů se Hútíové a Rusové letos v Teheránu setkali nejméně dvakrát. Rozhovory o poskytnutí desítek raket, které mají dolet přibližně 300 kilometrů, probíhají a další schůzky v Teheránu se údajně očekávají v příštích týdnech.
Rusko již dříve dodalo stejné rakety Íránem podporovanému Hizballáhu v Libanonu. Jeden ze zdrojů uvedl, že rozhovory byly zahájeny za íránského prezidenta Ebráhíma Raísího, který v květnu zemřel při havárii vrtulníku. „Rusko jedná s Hútíi o předání nadzvukových protilodních raket Jachont,“ uvedl zdroj ze západních zpravodajských služeb. „Íránci rozhovory zprostředkovávají, ale nechtějí pod nimi mít svůj podpis.“
Jedním z motivů, proč Moskva možná začne vyzbrojovat jemenské militantní hnutí, je podle tří zdrojů agentury Reuters možnost, že by se západní státy mohly rozhodnout umožnit Ukrajině používat dodané zbraně na území Ruské federace.
Ruský prezident Vladimir Putin v červnu varoval, že Moskva by mohla poslat pokročilé zbraně dlouhého doletu – podobné těm, které Spojené státy a jejich spojenci poskytují Ukrajině – protivníkům Západu po celém světě.
„Pokud si někdo myslí, že je možné dodávat takové zbraně do válečné zóny, aby zasáhly naše území a způsobily nám problémy, proč bychom nemohli dodávat naše zbraně stejné třídy do těch oblastí světa, kde budou zaměřeny na citlivá zařízení zemí, které to dělají Rusku?“ prohlásil tehdy Putin.
