KOMENTÁŘ / Rusko hrozí použitím jaderných zbraní rádo a často. Poté, kdy se proti tomu ohradila Čína, přestal to dělat sám Putin a svěřil to svému dvornímu šaškovi Medveděvovi. Moskva neustálým opakováním těchto hrozeb významně snížila jejich důvěryhodnost. Červené linie stanovené Kremlem se zdají být k smíchu. Není to tak docela pravda. Opatrnost je namístě, protože jak řekl americký odborník na geopolitiku Peter Ziehan, stačí, aby se západní politici spletli jednou. Vyhrožování nejaderným státům ve střední a východní Evropě je zjevně absurdním divadlem.

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo ústy svého mluvčího, že všechny ruské hrozby bere vážně, ale zároveň že se nenechá zastrašit. To je v této situaci rozumný přístup. To, že Rusko červené linie opakovaně stanovuje a posouvá po jejich překročení, neznamená, že žádné nemá. Je například minimálně představitelné, že nasazení aliančních vojáků na Ukrajině by vedlo k eskalaci, která by mohla vyústit až v použití jaderných zbraní.

Dodávky zbraní a povolení útočit na ruské území

Potíž je ale v tom, že takový krok se reálně neblíží. Emmanuel Macron jej zřejmě zamýšlel spíše jako vyjádření toho, jak moc Západu na výsledku konfliktu záleží. Jenže přímé nasazení francouzských vojáků je politicky neprůchodné (a to samé platí pro vojáky německé, britské, španělské, italské atd.), a navíc není ani nezbytně nutné. Soustřeďme se na dodávky zbraní, které Ukrajincům umožní, aby se Rusku bránili a ubránili sami.

Dále čtěte

Nejvážnější nebezpečí pro NATO přichází zevnitř. Snaha obrnit se před Trumpem příliš neuspěla

KOMENTÁŘ / Summit konaný ve Washingtonu u příležitosti 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance se nesl ve znamení nových výzev. Těmi…

Kreml ale hrozí jadernými zbraněmi právě i kvůli dodávkám výzbroje a možnosti použít ji proti vojenským cílům v Rusku. V tomto bodě jsou ale jeho hrozby naprosto nedůvěryhodné. Během studené války se ustálil systém, v jehož rámci nejsou dodávky zbraní považovány za přímou účast na konfliktu. Navíc hrozby nejaderným státům jdou proti principu dohody o nešíření jaderných zbraní a zájmům Číny.

Závislost na Číně

Kdyby Čína přestala dodávat do Ruska tzv. zboží dvojího určení a kupovat ruskou ropu, Moskva by měla značný problém pokračovat ve svém vojenském dobrodružství. Čínský vůdce Si už jednou Putina upozornil, že použití jaderných zbraní na Ukrajině by Peking vnímal jako nepřijatelné.

Mao Ning, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, v reakci na poslední Putinovy komentáře připomněla, že všech pět přiznaných jaderných velmocí se v roce 2022 shodlo, že k jaderné válce nesmí nikdy dojít. Pokud by navíc jaderné státy mohly ty nejaderné tlačit ke zdi hrozbou použití těchto zbraní, zhroutí se jeden ze základních předpokladů, na nichž stojí současný režim nešíření jaderných zbraní.

Jaderné zbraně jsou v útočné válce k ničemu

Pokud by Čína něco takového dopustila, pak je vysoce pravděpodobné, že by o získání jaderných zbraní mohly začít usilovat státy na její periferii, jako třeba Jižní Korea. V ní už teď vývoj vlastní jaderné zbraně podporuje 7 z 10 občanů kvůli obavě ze severního souseda.

Dále čtěte

Summit NATO mohl dosáhnout víc. S Orbánem a Erdoganem ale možná v nic lepšího doufat nešlo

KOMENTÁŘ / Představitelé členských států Severoatlantické aliance vyjadřovali neochvějnou podporu Ukrajině. Realita je ale bohužel trochu jiná. Nepodařilo se například…

Pro Rusko, stejně jako pro ostatní jaderné velmoci, tak jaderné zbraně zůstávají využitelné jen jako zbraně poslední záchrany. V útočné válce, kterou Moskva vede proti Kyjevu, jsou v praktické rovině k ničemu. Respektive to jediné, co s nimi můžete, je strašit.