Vladimir Putin varoval krymské Tatary, aby přestali usilovat o zvláštní postavení na anektovaném poloostrově, píše server rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Připomíná, že Tataři tvoří asi 10 procent tamějšího obyvatelstva a jsou proti ruské anexi, neboť mají v živé paměti masové deportace za sovětského diktátora Josefa Stalina za 2. světové války.
Od loňské anexe čelí velkému tlaku, aby podpořili nové pány. Putin se se zástupci Tatarů a dalších menšin setkal při své návštěvě Krymu 17. srpna a prohlásil, že „považuje spekulace o jakýchkoli zvláštních právech pro některou etnickou menšinu za nesmírně nebezpečné“.
Podle Putina ruské aktivisty financují západní země s cílem destabilizovat situaci v Rusku“ zveličováním problémů krymských Tatarů, kteří jsou na poloostrově třetím největším etnikem po Rusech a Ukrajincích.
To ale Moskva nedovolí, zdůraznil Putin a naznačil, že aktivisté za lidská práva mají „politické ambice“. Krym je podle něj zrcadlem multietnického Ruska, a proto se všichni musí snažit budovat harmonické a mírumilovné soužití.
Mnoho Tatarů deportace v roce 1944 nepřežilo. Na Krym se směli vrátit až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a pod vládou Ukrajiny zažili období kulturní obrody.
Po ruské anexi loni v březnu však ruské bezpečnostní síly rozehnaly jejich nejvyšší shromáždění Medžlis a zakázaly mu další činnost. Zavřely i tatarskou televizní stanici ATR, pokračuje Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Několik místních tatarských aktivistů bylo zavražděno, další byli zbiti anebo se pohřešují a dva nejvyšší vůdci Tatarů mají na Krym zákaz vstupu.
Po rozsáhlé kritice Západu se Moskva pokusila i o vstřícná gesta. Rehabilitovala krymské Tatary a další etnické menšiny utlačované za Stalina a uznala za oficiální jejich jazyky. Podle kritiků jde však spíš jen o symbolické gesto bez praktického dopadu.
Putin při své nejnovější návštěvě nabídl Tatarům ruské občanství a podporuje jejich skupiny, které projeví ochotu ke spolupráci.
Ještě víc je tak rozděluje a mezi Tatary panuje stále větší rozkol v otázce, zda mají či nemají s ruskými úřady spolupracovat, uzavírá Rádio Svobodná Evropa.
