Vladimir Putin se v batyskafu noří do hlubin, kde by si mnoho Rusů přálo, aby také zůstal. Ilustrační snímek FOTO: Twitter
FOTO: Twitter
I velký vůdce v Kremlu narazil na zeď společenských a fyzikálních zákonů. Ruský prezident Vladimir Putin požaduje úpravu národních projektů do tří měsíců. Už je jasné, že velké sliby se plnit nebudou.
TASS byl zplnomocněn prohlásit: „‚Žádám vládu, aby za účasti Státní rady do tří měsíců upravila národní projekty,‘ žádala hlava státu na zasedání Rady pro strategický rozvoj a národní projekty. (Prezident) upřesnil, že národní projekty by měly být upraveny s ohledem na nařízení prezidenta Ruské federace o národních rozvojových cílech do roku 2030, které bude připraveno.
Putin poznamenal, že ‚musíme vycházet z reality. Čím konkrétnější úkoly, které budeme muset vyřešit, a cíle, kterých budeme muset dosáhnout, tím lépe pro nás všechny a pro výsledky naší práce a pro občany v dlouhodobém horizontu,‘ je přesvědčen prezident.“
Pak zpráva pokračuje roztomile klopotnými frázemi jak z brežněvovských časů: „‚Žádám pracovní skupinu Státní rady, aby připravila návrhy na aktualizaci výkonnostních ukazatelů regionálních úřadů,‘ nařídil šéf státu. Podle jeho názoru je také ‚nesmírně důležité posílit stálou zpětnou vazbu s lidmi, je nutné posílit veřejnou kontrolu nad prováděním národních projektů‘.“
Pak došlo na vyjádření víry a naděje: „Velmi doufám, že co nejaktivněji dosáhneme cílů, které jsme si sami stanovili… S ohledem na výsledky ústavního hlasování a výsledky dnešní diskuse žádám prezidentskou administrativu, společně s příslušnými resorty, s vládou jako celkem, aby připravila návrh vyhlášky, která stanoví národní rozvojové cíle na období do roku 2030.“
„Podle Putina budou rozhodnutí, která budou učiněna, ‚určovat trendy ve všech klíčových oblastech a určovat vývoj Ruska pro nadcházející roky. Základem těchto rozhodnutí je samozřejmě vůle občanů vyjádřená při hlasování o ústavních změnách a touha zajistit své životy, životy svých rodin,‘ uvedl prezident.“
Pak ještě něco řekl o vysokých požadavcích na všechny a tak dále.
Celkem by se za tím chrlením frází, které by mohl vyplodit počítačový robot, dalo číst sdělení, že to nejde všechno dobře, takže je třeba laťku snížit a pak se zkusit pochválit, jak to všechno hezky jde. Jenže nejde nic, změny v ústavě byly schváleny podvodným referendem, kde se podfuky moc už ani nesnažila tajit. Hned začala nebývalá vlna zatýkání, která potvrdila noční můry demokratické opozice. Kromě policie a Ruské gardy se zřejmě nikdo v dalších letech moc nepřetrhne, protože kdo není úplně natvrdlý, tak ví, že Putin už dvacet let slibuje, jak bude líp, a kde nic, tu nic. Celý jeho zázrak někdejšího zlepšení v pojelcinovské době byl nesen vysokými cenami ropy. Kdyby Gorbačov a Jelcin měli takový základ, dopadl by jejich odkaz lépe. Každá Potěmkinova vesnice ale začne jednou hnít a kulisy padat. Koronavirus do toho všeho ještě nečekaně hodil vidle.
Co bude dál, se nejspíš nenajde ani v proroctvích slavné věštkyně Baby Vangy. Pokud nepřijde nějaká revoluční exploze, dá se čekat něco jako imploze. Režim se zhroutí vlastním prázdnem sám do sebe, jako jsme to zažili v roce 1989. Tehdy byly všechny represivní složky ve formě, ale paralýza moci byla tak silná, že už nebylo dost vůle je nasadit. Občanům se dá zabránit v tom, aby něco dělali. Těžko se jim ale dá zabránit ve znechucení, pasivitě a rezignaci.
Je dobré připomenout, jaký je rozdíl mezi „žádat“ a „prosit“. Žádat můžeme o něco, na co máme právo, jinak můžeme jen prosit. Putin nemá z úkrytu svého protikoronavirového bunkru žádné právo žádat po lidech nadšení a plné nasazení sil. Byli by ostatně blázni, kdyby ho poslechli. A to zas Rusové nejsou.
