Putin zakázal své armádě spoléhat se na Kerčský most a hlavní tíha zásobování jeho vojsk leží na silniční a železniční trase vedoucí přes okupovaná území. Ukrajinci zdaleka nemusí dojít až k Azovskému moři. Jakmile se klíčová tepna dostane na dostřel jejich artilerie, ruská obrana na západ od přerušené tepny se zhroutí, vysvětlují už od začátku srpna vojenští analytici.
Ukrajinská strategie v rámci probíhající protiofenzivy nemusí být efektní, aby byla efektivní. Tak lze v kostce sumarizovat obsáhlou analýzu, kterou již na počátku srpna zveřejnil americký týdeník Time. Zdůraznil nutnost nepřestat s dodávkami vojenského materiálu, který Ukrajincům umožňuje udržovat soustavný tlak na nepřítele a udržet si iniciativu na bitevním poli. Vyhlídky na úspěch ofenzivy podle něj zdaleka nespočívají v tom, zda se ukrajinským vojskům podaří dosáhnout Azovského moře.
Jak analytici uvedli, ruský prezident Vladimir Putin zakázal ruské armádě, aby se, pokud jde o zásobování municí, jídlem, palivem či personálem, spoléhala na Kerčský most. Ten dlouhodobě čelí útokům z ukrajinské strany. Hlavní tíha zásobování ruského kontingentu na Ukrajině tak leží na pevninské silniční a železniční trase vedoucí z Rostova na Donu přes okupovaná území na jihu. Její přerušení by pro ruskou armádu mělo nedozírné důsledky. Situace na bojišti podle expertů všeobecně favorizuje Ukrajince, jejichž postup možná není tak impozantní, jak Západ doufal, zároveň ale působí Rusům nemalé problémy, které se již začaly strukturálně projevovat a které letos Rusko nemá šanci vyřešit.
Rusové se na klíčovou dopravní tepnu spoléhají a jsou na ní závislí, což favorizuje Ukrajinu, píšou experti a vysvětlují, že Ukrajinci mohou tuto zásobovací linii ohrozit kdekoli, zatímco Rusové ji musí hájit všude. To samozřejmě klade nesmírné nároky na personální obsazení fronty a, jak se zdá, Rusům už na začátku srpna začaly docházet jednotky, které by mohly posílit či vystřídat vojáky čelící ukrajinským útokům. Jakmile se Ukrajinci dostanou na dostřel k hlavní ruské zásobovací linii, obrana na západ od tohoto průniku zkolabuje, napsali experti.
Přesuny ruských jednotek mezi různými klíčovými sektory fronty (například přesun elitních jednotek k Bachmutu, nebo cesta obránců operujících na jih od Kachovské přehrady na jiný úsek jižní fronty u Záporoží) svědčí prý o tom, že Rusko nedisponuje vojáky, kteří by mohli vystřídat vyčerpané jednotky v prvních liniích bojů. S ohledem na neexistující rezervy tak velitel ruských sil Valerij Gerasimov nutí vyčerpané vojáky dlouhé měsíce bez rotací čelit ukrajinskému náporu.
To se projevilo ve vlnách nespokojených reakcí ze strany velících důstojníků i rodin bojujících vojáků. Ti čelí extrémně obtížné bojové situaci v boji s obrněnými silami poskytnutými Západem, jež se Ukrajinci, navzdory pochopitelným úvodním nezdarům, učí využívat se vzrůstající efektivitou a komplexností. Každý náznak průlomu nyní Rusové musí řešit přesunem jednotek z jiné části fronty, což není zdaleka optimální, limituje to možnosti vlastních protiútoků a poskytuje ukrajinským silám výraznou taktickou výhodu.
Tato dříve zveřejněná analýza podporuje aktuální postoj Institutu pro studium války (ISW), který reagoval na nedávné skeptické zprávy, jež údajně prosákly z amerických tajných služeb. Uváděly, že Ukrajincům se patrně do zimy nepodaří obsadit ani Melitopol. V odhadech jinak konzervativní analytici ISW, kteří své zprávy opírají o nezpochybnitelné doklady získané z řady různých zdrojů, zpochybnili nespokojený tón a zklamání západních ukrajinských spojenců. Zdůraznili, že Rusko na Ukrajině čelí nyní řadě závažných strukturálních problémů a že na skutečné hodnocení úspěchu či neúspěchu ukrajinského snažení je příliš brzy.
.