Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).

Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM konfrontuje Putinův mobilizační projev s pravdou

  Na obálce nového vydání nechybí ruský prezident Vladimir Putin, který ve svém posledním projevu hledal argumenty pro částečnou mobilizaci.

Putin se podle amerického deníku soustředí na vítězství za každou cenu a stal se veřejnější tváří války, zatímco ruská armáda se zdá být ve stále větším chaosu. Tento týden šéf Kremlu ohlásil částečnou mobilizaci, která má podle veřejných vyjádření povolat do zbraně na 300.000 ruských záložníků. Moskva tento měsíc předvedla, že se jí nedostává vojáků, aby mohla pokračovat v ofenzivě, trpí nedostatkem vysoce přesných zbraní a není schopna získat nadvládu nad ukrajinským nebem, píše list.

Podle amerických představitelů Putin v zákulisí přebírá ve vojenském tažení stále větší roli, velitelům prý sdělil, že strategická rozhodnutí v terénu jsou na něm. Ačkoliv přijal některá jejich doporučení – včetně mobilizace civilistů – jeho zapojení vyvolává napětí, tvrdí Američané, kteří mají podle NYT k dispozici vysoce citlivé zpravodajské informace. Jeho odmítnutí odchodu z Chersonu vedlo podle nich také k poklesu morálky u ruských vojáků, kteří tam jsou odříznuti od zásobovacích tras a zřejmě se domnívají, že zůstanou vydáni napospas ukrajinským ozbrojeným silám.

„Situace na Ukrajině je jednoznačně dynamická,“ řekl tento týden šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. „Na úplné hodnocení je ještě příliš brzy, ale je mi jasné, že strategická iniciativa přešla na stranu Ukrajinců,“ dodal a zároveň upozornil, že před Kyjevem zůstává ještě „dlouhá cesta“.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Rozpory ohledně Chersonu jsou údajně jen posledními neshodami mezi Putinem a jeho nejvyššími veliteli. Podle amerických představitelů vysocí ruští důstojníci opakovaně zpochybňovali počáteční plány invaze, která předpokládala rychlý úder na Kyjev. Ruští důstojníci se prý domnívali, že Kreml jde do války s nedostatečným počtem vojáků a zbraní.

Jejich obavy se ukázaly jako správné a po porážce ruské armády u ukrajinské metropole Putin zmírnil svou kontrolu nad vojenským plánováním, píše NYT. Podle amerických činitelů šéf Kremlu umožnil generálům vytvořit novou strategii zaměřenou na masivní dělostřelecké útoky. Ta byla ve skutečnosti opotřebovávací válkou, která hrála do karet ruské armádě a té se podařilo postoupit na východě Ukrajiny.

Putin se podle amerických činitelů rovněž domnívá, že další ukrajinské vítězství by v době – kdy se řada Rusů pokouší uprchnout ze země, aby se vyhnuli povolání do armády, oslabilo jeho popularitu, což nemůže riskovat. Rozhovory Putina s regionálními vojenskými veliteli na Ukrajině mohou být také součástí snahy o přesnější hodnocení invaze, píše NYT. Američtí představitelé uvedli, že prezident nedostává přesné informace od svých hlavních vojenských činitelů – ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova.