Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.

Moskva už dříve avizovala, že Putin příslušný dekret podepíše tento týden. Nařízení zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Světový trh s ropou reaguje na Putinův podpis dekretu podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy celkem klidně. „Ropa Brent sice dnes zdražuje, nyní o 1,6 procenta, ale to spíše kvůli uvolňování covidových restrikcí v Číně. Zatím tedy nelze předpokládat, že by ruský krok výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní,“ řekl ČTK Kovanda.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně krok Ruska ovlivní spíše Slovensko, Česko se ke středoevropským státům s výjimkou z unijního embarga připojilo ne tak kvůli ruské ropě, jako spíše kvůli ruským ropným produktům, zejména naftě. „Na tu ale Putin embargo zatím odložil na později. Jde tedy o Putinovu snahu ovlivnit EU nepřímo tím, že nyní bude muset západ více zazásobit východoevropské suchozemské státy,“ dodal.

Putinův krok není podle Kovandy překvapivý, překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo. Strop na ruskou ropu totiž vstoupil v platnost už před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.

„Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál, i v oblasti dodávek plynu, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko v úterý například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal,“ podotkl Kovanda.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent. To by znamenalo o 500.000 až 700.000 barelů denně.