Ekonom Konstantin Sonin předpověděl, že tažení Vladimira Putina na Ukrajině si vyžádá změny ruské ekonomiky. Za to ale bude podle něj nutné zaplatit. Týkat se to má vlády, která jednou přijde po Putinovi. Napsal to na sociální síti Telegram.
„Putin utrácí za válku s Ukrajinou nejen peníze dnešních Rusů, ale také peníze budoucích Rusů. Stejně tak vedení SSSR v letech 1970-80 zajišťovalo občanům život, i když chudý a nad jejich možnosti. Populární mýtus říká, že ‚sovětské generace‘ něco zanechaly těm, kteří žili v 90. letech, a ti ‚dědictví prožrali‘. Ve skutečnosti ovšem transfer probíhal opačným směrem: 70. a 80. léta existovala na úkor budoucí chudoby 90. let,“ napsal ekonom Sonin na sociální siti.
Jako východisko si bere zprávu z The Moscow Times, že plynárenský gigant Gazprom oznámil snížení produkce na rekordní úroveň. Důvodem snížení je rusko-ukrajinská válka. Někteří spotřebitelé odmítli nakupovat v rámci reakce na ruskou invazi na Ukrajinu a Putin se také pokusil použít dodávky plynu jako zbraň. „Jeho blaf byl okamžitě odhalen,“ pokračoval ekonom.
Sonin dále popsal to, co to bude pro Rusko znamenat v budoucnosti, a právě v tom je ukryta „ekonomická bomba“.
„Co se bude dít nyní – rychle, pomalu – ale vytrvale? Za prvé se vláda bude snažit zvýšit poptávku po plynu ze strany ruských podniků a občanů. Ať už výslovnými dotacemi, nebo nepřímými omezeními, vše bude fungovat jedním směrem. Zadruhé, a to bez jakékoli vlády – čím více volné kapacity bude Gazprom mít, tím levnější bude plyn pro domácí uživatele. Více podniků a občanů přejde na plyn. Útok na Ukrajinu povede k dlouhodobým změnám ve struktuře národního hospodářství,“ přiblížil ekonom.
Kde se nachází ekonomická bomba? Podle Sonina v tom, že v určitém okamžiku se ruský plyn vrátí na světový trh ve stejném nebo větším objemu. Soudí, že žádná země na světě za posledních sto let nedokázala růst a rozvíjet se bez integrace do světové ekonomiky.
„První odpovědná ruská vláda po Putinovi bude jednat o plnohodnotném návratu Gazpromu na evropský trh. A pak ze dne na den dojde k cenovému šoku pro firmy i občany na domácím trhu. Vybuchne ekonomická bomba, která donutí firmy i občany vyrovnat se s prudkým nárůstem cen za surovinu, kterou jsou zvyklí používat,“ popsal Sonin.
Paralela je podle něj to, co se stalo se SSSR před pětatřiceti lety. Sovětské podniky byly zvyklé na nízké ceny energií a nebyly schopny v nových podmínkách fungovat. Ekonom odhadfuje, že tentokrát by šok nemusel být tak velký, protože rozsah deformací nedosahuje stupně jako za dob Sovětského svazu. Cenový skok při návratu do Evropy možná nebude tak silný. „Přesto jde o ekonomickou bombu, kterou Putin a jeho vláda podstrčili budoucím generacím Rusů,“ předpověděl Sonin.
Příčinou krize je Putin
Rusko má ale problémy již v současnosti, kdy změna režimu není v dohledu. Potíže se netýkají jen exportu plynu. „Stálá připravenost manažerů a podnikatelů na vnější šoky ochránila národní hospodářství Ruské federace před západními sankcemi. Nyní se však hlavní ekonomickou hrozbou staly vládcovy bludy a fetiše a proti nim v Rusku neexistuje obrana,“ napsal na webu Poligon ekonomický analytik Sergej Šelin.
Ministerstvo hospodářského rozvoje tvrdí, že v lednu až říjnu 2023 vzrostl ruský HDP oproti stejným měsícům loňského roku o 3,2 procenta a nadále nabírá na dynamice, zatímco Rosstat uvádí, že průmyslová výroba za stejné období vzrostla o 3,5 procenta a reálné mzdy dokonce o 7,4 procenta.
Problém je podle Šelina v tom, nakolik čísla odpovídají skutečnosti. Kanál MMI na Telegramu, jeden z hlavních ruských poskytovatelů finančních analýz, se domnívá, že ministerstvo zahraničí jednoduše falšuje koeficienty pro přepočet loňských cen na ceny současné (deflátory). Že něco není v pořádku, se dá poznat podle jiných čísel.
Obrat nákladní dopravy se za stejných 10 měsíců roku 2023 snížil o 0,8 procenta. Zatímco stavebnictví formálně vzrostlo o 8,1 procenta, vstupy do bydlení v metrech čtverečních klesly o 1,8 procenta, z toho individuální domy o 7,6 procenta. Reálný HDP je zřejmě o několik procent nižší než vykazovaný a zatím nedosáhl předválečné úrovně. Na úroveň před válkou se nedostala ani výroba automobilů, respektive nyní licenční výroba čínských vozů. Chybí západní elektronika, kvůli přesunu lidí na frontu a masovým útěkům před mobilizací do zahraničí se nedostává pracovní síla. Občané se stále více zadlužují. Roste počet hypoték – a také sázení na hazard.
Jako krizový faktor působí podle expertů sám Putin. Na přelomu léta a podzimu 2023 začal od podřízených požadovat, aby růst vojenských výdajů doprovázel i růst životní úrovně a aby rubl neklesal a ceny přestaly růst. Tyhle požadavky ale podle ekonomů nelze splnit současně. Za poslední tři roky se celkové vojenské výdaje Ruska zvýšily několikanásobně, a to znamená výrazné snížení civilních výdajů a pokles životní úrovně všech, kteří se nepodílejí na vedení války.
Problémy ruské ekonomiky jsou podle mnoha komentátorů strukturální a návrat do stavu před válkou bude jednou obtížný. Mnozí hovoří o tom, že země byla vržena o celých třicet let zpět.