Ruský vůdce Vladimir Putin přijel do Severní Koreje, kde byl přivítán s velkými poctami. Rusko potřebuje od KLDR především dodávky zbraní pro válku na Ukrajině. Komentátoři upozorňují na to, že tato potřeba je tak silná, že Rusko nebere ohled na to, jak ho toto spojenectví současně kompromituje i zesměšňuje.
Exilový novinář Alexandr Něvzorov připomíná severokorejský kult osobnosti, který se nyní týká už třetího vůdce z „dynastie Kimů“, a poznamenává, že bez podobného uctívání vůdce se nemůže žádná diktatura obejít a rozpadne se. Do jak krajní podoby kult v KLDR došel, ukazují mimo jiné záběry z masového „truchlení“ občanů po smrti Kim Čong-ila.
„Bude možné přimět Rusy, aby dosáhli zhruba tohoto stavu?“ ptá se Něvzorov. „To přijde,“ odpovídá si. „Pro Putina je to otázka života a smrti. Není tak těžké to udělat s jakýmkoli národem a Rusové jsou v tomto smyslu obecně nejúrodnějším materiálem. K tomu, abyste přivedli masy do severokorejského stavu, potřebujete: stádní mentalitu, sugestibilitu, zbabělost a nevědomost. V Rusku je to všechno v sortimentu. Ale jen poslušnost a nevědomost k plnohodnotné a stabilní diktatuře nestačí. Potřebujete lásku.“
Něvzorov připomíná, že Rusko má s takovou „láskou“ zkušenosti z doby kultu Josifa Stalina, ale „mechanismy její stimulace jsou zrezivělé“.
„Je třeba je urychleně dát do pořádku. To vyžaduje čas. A proces vnitřní nekrózy všech orgánů státu probíhá rychleji, než se očekávalo. Putin možná nemá čas.
Faktem je, že diktatura je velmi složitý systém. Udržování její ‚kvality‘ je pracný a nákladný proces. Láska je stejně důležitou součástí jako násilí. Bez zbožňování vůdce se diktatura rychle rozpadne,“ soudí novinář.
Zároveň upozorňuje, že nejde jen o severokorejskou zvláštnost, která by nějak vycházela ze specifických vlastností tamního národa, ale může se to v případě snahy nějakého režimu stát kdekoli.
„Všichni ti lidé na videu by mohli být normální, rozumní, kritičtí, posměvační. Jsou to lidské bytosti jako všichni ostatní. Nic takového jako ‚severokorejská rasa lidí‘ neexistuje. Všichni by mohli psát knihy, potulovat se po světě, bohatnout, být laskavější a opovrhovat jeskynní povahou KLDR. Ale… existují jednoduché technologie, jak je přivést do stavu hysterického skotu.“
Politický analytik a odborník na střední Asii Arkadij Dubnov si rovněž všímá prvků vůdcovského kultu, který navazuje na staré tradice.
„Kim Čong-un označil Putina za ‚nejdražšího přítele korejského lidu‘. Upřímně řečeno, poněkud to zaostává za titulem ‚velký zachránce korejského lidu‘, kterým byl za dob Kim Ir-sena, dědečka současného Kima, obdařen Stalin. Tento titul se stal známým z ‚Dopisu korejského lidu soudruhu Stalinovi‘, který byl zveřejněn v sovětském tisku v únoru 1949. Na druhou stranu je rozdíl v titulech pochopitelný: před 75 lety se přesně vědělo, kdo koho zachránil, zatímco dnes to nevypadá jednoznačně,“ píše Dubnov.
Novinářka Ksenija Larina zase komentuje záběry Putina a Kima, jak v limuzíně míjí jásající davy.
„Nikdy jsem si nemyslela, že se vrátím do svého sovětského dětství. Zajímalo by mě, jak dlouho bude trvat, než se podobné rituály budou konat v Rusku. Vždyť Putin se vrátí a bude chtít, aby to tu bylo stejné. A ono bude.“