Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil ve čtvrtek podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty,“ uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.

„Máme veškeré důvody domnívat se, že hlavním cílem krvavého a hrozného teroristického činu v Moskvě právě bylo naši jednotu poškodit,“ uvedl Putin.

Dále čtěte

Ruské extrémní požadavky a ukrajinská touha přežít. Ani přes pat na frontě se jednání o míru neblíží

KOMENTÁŘ / Už více než dva roky trvá válka na Ukrajině. Za tu dobu se největší konflikt v Evropě od…

Několik odborníků oslovených agenturou Reuters už dříve sdělilo, že útok nese rukopis Islámského státu. Český bezpečnostní expert Adam Dolník upozornil, že organizace si už v minulosti brala za cíl Rusy. V této souvislosti připomněl útok z roku 2015 na let z egyptského Šarm aš-Šajchu do Petrohradu nebo útok na ruskou ambasádu v Kábulu z roku 2022.

Rusko v nedávné historii zažilo také několik velkých útoků spojovaných s čečenskými separatisty. V roce 2010 připravily 40 lidí o život sebevražedné útoky v moskevském metru. Při útoku na školu v Beslanu v roce 2004 zahynulo přes 330 lidí. V roce 2002 zemřelo při obléhání divadla Dubrovka čečenskými ozbrojenci a následném zásahu ruského komanda 129 civilistů.