Jens Stoltenberg, bývalý generální tajemník NATO FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poskytl krátce po ukončení své desetileté mise v čele Severoatlantické aliance rozhovor německému deníku Der Spiegel. Posteskl si v něm nad některými rozhodnutími, která Západ v minulosti učinil, čímž dal ruskému diktátoru Putinovi příležitost rozpoutat krvavou agresivní válku na Ukrajině. To by se mělo podle jeh názoru stát výrazným mementem do budoucna, aby se nic podobného již neopakovalo.
Jak v rozhovoru pro Der Spiegel Jens Stoltenberg přiznává, nejtěžším okamžikem během jeho působení v čele NATO bylo rozpoutání ruské invaze na Ukrajinu a začátek tohoto krvavého konfliktu, který dnes trvá již bezmála tři roky.
„Samotný útok nebyl překvapením. Věděli jsme, že se Rusko na Ukrajinu chystá zaútočit, viděli jsme přípravy. Ale samozřejmě bylo šokující vidět invazi, která pak byla provedena všemi vojenskými prostředky, všechno to utrpení a škody na Ukrajině. Byl to pro nás všechny bolestný okamžik, na který nikdy nezapomenu,“ přiznal své pocity z rozpoutání Putinovy války bývalý šéf NATO.
Podle Stoltenbergerova názoru žijeme v současné době v nejvíc nepředvídatelném a nestabilním světě od skončení studené války. „Tehdy existovala určitá míra předvídatelnosti, protože ani jedna strana nechtěla riskovat horkou válku,“ řekl Stoltenberg, podle kterého je v současné době příliš mnoho krizových výzev – válka v Evropě, rostoucí globální soupeření, například s Čínou, která nebývalým tempem zbrojí, neustálá hrozba kybernetických či teroristických útoků.
K válce na Ukrajině se schylovalo dlouhou dobu. „Všichni jsme viděli, jak se Rusko v průběhu let změnilo. Putin byl stále agresivnější. Po nezákonné anexi Krymu jsme proto posílili naši společnou obranu jako nikdy předtím. Poprvé od konce studené války jsme na východním křídle aliance rozmístili bojové jednotky. V žádném případě jsme před tím nezavírali oči,“ popsal, jak postupovalo NATO v souvislosti s ruskou hrozbou.
Snaha o posílení vztahů s Ruskem a jejich vylepšení, jak o to usilovala německá kancléřka Angela Merkelová, byla podle Stoltenberga správná, a to dokonce ještě i po anexi Krymu a zahájení bojů v Donbasu. „Tehdy jsme si o Rusku nedělali žádné iluze, ale museli jsme zvládnout velmi složité vztahy s naším sousedem,“ řekl bývalý šéf NATO.
Sám však v rozhovoru přiznal, že bylo chybou, jak Západ postupoval těsně před vypuknutím války. „Zpětně je vždy snadné říci, co se dalo udělat lépe. Dnes se domnívám, že nedostatečná vojenská podpora usnadnila Rusku invazi. To musí být poučení pro budoucnost, pro všechny partnery v NATO. Neinvestujeme do naší vojenské síly, abychom vedli válku, ale abychom jí zabránili. Jinak nás nejen Rusko, ale ani nikdo jiný nebude brát vážně,“ vysvětlil svůj pohled Jens Stoltenberg, který potvrdil, že dodávky zbraní Ukrajině byly zpětně hodnoceny jako příliš malé. NATO a Západ obecně podle něj postupovaly chybně, protože příliš málo chápaly „naléhavost vojenské a finanční pomoci při budování silné ukrajinské armády a zabránění ruské invazi“.
V této souvislosti se jej Der Spiegel zeptal na ony pověstné Putinovy červené linie a na zákaz použití zbraňových systémů dlouhého doletu na ostřelování cílů v hloubi Ruska. „Musíme si stále uvědomovat, že se jedná o brutální válku, hrubé porušení všech mezinárodních pravidel, pokus Ruska získat kontrolu nad Ukrajinou. Ukrajina má právo se bránit. Toto právo zahrnuje útok na legitimní vojenské cíle na ruském území. Neměli bychom se nechat zmást ruskými hrozbami. Rusko od počátku tvrdilo, že je nepřijatelné, aby Západ dodával zbraně. My jsme však zbraně dodali. Kvůli ruským hrozbám nesmíme s podporou přestat,“ prohlásil Stoltenberg, podle kterého má jen Ukrajina právo rozhodnout, kdy začne s Ruskem jednat, Západ musí Putina „přesvědčit“, že na bojišti svých cílů nedosáhne.
„Abychom toho dosáhli, musíme Ukrajinu více podpořit. O tom si nedělám žádné iluze. Putina se nám změnit nepodaří. Ale myslím, že můžeme změnit jeho kalkulace, pokud budeme Ukrajinu nadále podporovat,“ vzkázal ruskému válečnému zločinci bývalý generální tajemník NATO.
