Miloš Zeman s Vladimirem Putinem FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Před třiceti lety odešel poslední voják sovětské okupační armády. Současná snaha revizionistických historiků nalakovat komunistický režim co nejvíce narůžovo přitom téměř zcela pomíjí pravou podstatu normalizačního režimu. Vládu komunistické strany držela v tehdejším Československu u moci sovětská okupační armáda, která dosahovala neuvěřitelně vysokého početního stavu. Dokonce až 750 tisíc vojáků, 1500 tanků a 300 letadel. Sovětský svaz také na našem území rozmístil jaderné rakety namířené na města západní Evropy. Je opravdu otřesné, že část naší společnosti znovu propadá vábení ruské imperiální propagandy. A je také otřesné, že máme nyní, 30 let po odchodu okupantů, na Pražském hradě ruského agenta za prezidenta.
Sovětští vojáci fakticky ovládali československé území více než 20 let od tragického 21. srpna 1968. Jedině díky sovětským tankům zde vládl Gustáv Husák a jeho stranická byrokracie. Všechna zásadní rozhodnutí o naší zemi se prováděla v Moskvě. To má dalekosáhlé důsledky i pro dnešek, protože mnozí Rusové se nadále považují za naše nadřízené a touží v čele s prezidentem, či spíše carem Vladimirem Putinem obnovit sovětskou říši. To je hlavní program východní mocnosti.
Ruský generál: „My se vrátíme“
Když dnes slavíme odchod okupační armády, tak nemůžeme předstírat, že se to týká jen minulosti, která je vyřešená a uzavřená. Zároveň také platí, že národ, který svoji historii zapomene, tak si koleduje o její zopakování. Jeden ruský generál při odchodu sovětské armády poznamenal před poslancem Michaelem Kocábem, který se účastnil jednání o odsunu sovětských vojsk: „My se jednou vrátíme.“ A to se děje již nejméně deset let.
Na našem území operují desítky ruských či proruských serverů. Působí v nich sice Češi, ale zcela fanaticky hlásají přesně to, co hlásá Kreml. Anebo se jen snaží rozvrátit českou společnost, demoralizovat český národ a nakrmit ho naprostými nesmysly. Vrbětický útok na muniční sklad je viditelným a brutální dokladem aktivit ruských agentů na našem území. Ve skutečnosti jde ale o desítky či stovky subverzních operací, které mají za cíl poškodit vztah Čechů k Západu a zejména k Evropské unii. Na kauzu Vrbětice musela již česká vláda reagovat. Ve skutečnosti ale náš stát téměř nereaguje na hybridní válku, kterou proti nám Rusko vede.
Snaha zničit demokracii
Kdo chce pochopit fungování současného ruského režimu, tak má k dispozici celou řadu studií a knih, které objasňují celý mechanismus kolosálního podvodu, jemuž Putinovi stratégové říkají „suverénní demokracie“. Je to totiž demokracie tak suverénní, že si ji Vladimir Putin nenechá rozvracet svobodnými médii a kritickými občany.
Nejhutnější popis fungování ruského režimu najdeme v knize Cesta k nesvobodě profesora historie Timothyho Snydera. Důkladně popisuje ideologické zdroje, k nimž se Putin a jeho garnitura obrací. Jedná se o ruské ultrakonzervativní a fašistické myslitele, kteří jsou zásadními odpůrci západního modelu dělby moci a občanské svobody. Milují byzantinské samoděržaví v čele s charismatickým carem a oddávají se velmi konzervativní formě pravoslaví. Nejznámější z nich je Ivan Iljin, jehož knihy o úkolech svaté Rusi rozesílá Putin státním úředníkům a spřáteleným oligarchům, aby je pilně četli a inspirovali se jimi. Putinův režim je zvláštním způsobem duchovní. On sám, když ještě jako důstojník KGB bránil zájmy Sovětského svazu v Drážďanech v tehdejší NDR, udivoval své soudruhy tím, že chodil v neděli do kostela.
Nechceme, aby nás Rusové spasili
Ruská forma fašismu není jen ultranacionalistická, ale je výrazně náboženská a pohání ji utkvělá myšlenka, že úkolem Ruska je spasit svět. A pak je tu hned druhá hybná myšlenka státní politiky, že se totiž Rusko musí bránit před zákeřným Západem. Obojí jsou děsivé a temné nesmysly, jež nalezly své variantní formy i v sovětském komunismu. A když takovým nesmyslům uvěří vládní garnitura nejrozlehlejší země světa s jadernými zbraněmi, tak tu máme obrovský problém, který se nás bezprostředně týká. Ruský novodobý fašismus je i naším problémem. Tomu se musíme aktivně bránit. Bráníme tím svoji zemi. Nechceme, aby nás Rusové spasili.
A zejména se musíme nyní před volbami bránit před domácími silami, které s Putinovým Ruskem otevřeně kolaborují nebo ochotně naplňují jeho zadání. Nejmarkantnějším příkladem sil proruské páté kolony je Komunistická strana Čech a Moravy a Strana přímé demokracie Tomia Okamury. A není vůbec náhoda, že obě tyto strany v poslanecké sněmovně úzce spolupracují s Babišovým ANO. Jestli se tyto síly spolu s Babišem dostanou po volbách k moci, bude se v Kremlu slavit. Česká vazba na Západ pak bude vážně narušena. To je vážné, řekněme dokonce že smrtelně vážné nebezpečí, před nímž stojíme.
Nechceme, aby nás Rusko spasilo!
Deník FORUM 24, měsíčník Revue FORUM a blížící se noviny Týdeník FORUM (startují už 19. 8.) se snaží bránit českou demokracii a čelit ruskému hybridnímu útoku na českou demokracii a západní orientaci. Pořádáme také řadu akcí, na nichž dáváme najevo, že Putinovo Rusko nemá co strkat nos do našich věcí. Vedle přednášek a besed to je zejména koncert „30 let bez okupantů. A nikdy více“, na němž vystoupí PRAŽSKÝ VÝBĚR SYMPHONY, tedy Michael Kocáb, Michal Pavlíček a Český národní symfonický orchestr, který přijede z New Yorku dirigovat Steven Mercurio. Během koncertu pošleme vzkaz Vladimiru Putinovi, že má dát ruce pryč od Česka, čímž se z koncertu stane demonstrace. Chcete-li nám pomoci poslat ruskému prezidentovi Putinovi tento vzkaz, pojďte 18. srpna s námi na koncert.
Náš vzkaz zní: Ruce pryč od Česka, Vladimire Vladimiroviči Putine!
V září pak chystáme projekci filmu Okupace debutujícího režiséra Michala Nohejla, který komediální formou ukazuje chování lidí vůči představiteli okupační armády.
