ANALÝZA / Válka na Ukrajině trvá již déle než rok a půl, ale ruská Státní korporace pro atomovou energii Rosatom je, zdá se, obdivuhodně imunní vůči veškerým sankcím a obchoduje po celém světě. Její nemalé příjmy jsou pro Rusko důležité, ještě důležitější je ale fakt, že firma vyváží do celého světa ruský vliv.

Výstavba dvou nových bloků v jaderné elektrárně Pakš II v Maďarsku. Ukládání francouzského jaderného odpadu. Export obohaceného uranu do USA a řady dalších zemí, včetně České republiky. Výstavba nových jaderných elektráren v Turecku, Egyptě i v Indii i provoz ledoborců v Severním ledovém oceánu nebo správa ruského jaderného arzenálu, kterým země zastrašuje celý svět. Chapadla ruského energetického gigantu Rosatom prorůstají globálně světový energetický průmysl i politiku. Zatímco jiné ruské firmy se potýkají s omezujícími sankcemi, v případě Rosatomu udělalo mezinárodní společenství výjimku. Nemá totiž na vybranou. Alespoň zatím.

Dále čtěte

Kupte si knihu Bohumila Doležala: Jak ubránit normální svět

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy…

Česká republika zůstává se šesti jadernými bloky zemí s největší závislostí na ruském jaderném palivu v Evropě. Následuje Slovensko s pěti a Maďarsko, k jehož čtyřem blokům mají přibýt další dva. Jak ale uvádí web 24 Byznys, země bývalého sovětského bloku nepředstavují zdaleka takovou výjimku, jak by se mohlo zdát. Rosatom má totiž na globálním trhu s obohaceným uranem podíl 45 % a například také Spojené státy americké od něj získávají až 25 % paliva pro své jaderné elektrárny. Ve Francii stojí tři jaderné elektrárny odebírající ruské jaderné palivo a tento ilustrativní výčet by mohl pokračovat.

Ruský energetický gigant tvoří více než 150 různých společností a Západ přistupuje k sankcím vůči nim jen pomalu a neochotně s vědomím své strategické závislosti na atomové energii a ruském palivu. Podle ruských zdrojů společnost v loňském roce vygenerovala zisk 1,7 bilionu rublů, tedy více než 400 miliard korun. Nejde však jen o samotné zisky pro Rusko, které podle Ukrajinců 40 % svého rozpočtu v současnosti rozpustí v armádních a válečných výdajích.

Česká Bezpečnostní informační služba již v roce 2019 mj. v souvislosti s tendrem na dostavbu Dukovan popsala hlavní riziko „subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, např. cizí moci“, a to prostřednictvím zneužití informací nebo „vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“.

Dále čtěte

Palivo v Rusku zdražilo tak, že to znepokojilo i komunistického poslance. Použil výraz sabotáž

Strana "Jednotné Rusko" ve Státní dumě odmítla podpořit oficiální žádost ruskému ministerstvu energetiky o vysvětlení zvýšení…

V takové pasti se nyní patrně ocitlo Maďarsko, jehož jaderná energetika je na Rusku zcela závislá a které zároveň nadále čerpá ruskou ropu (a dále s ní obchoduje) a plyn. Nemluvě o zmíněné rozestavěné jaderné elektrárně. Problémové dítě Evropy a jeho autoritářský prezident má tak zřejmě poměrně svázané ruce, pokud jde o zahraniční politiku. Tou Maďarsko následně komplikuje evropskou sankční agendu vůči Rusku, proces přistoupení Švédska do NATO či hlubší zapojení Ukrajiny do evropských a bezpečnostních struktur.

Zvláštní kapitolu představuje Francie, závislá na desítkách jaderných elektráren, generujících značné množství jaderného odpadu, který končí rovněž v Rusku. Francie ovšem rovněž nakoupila od Rosatomu nebývale velké množství obohaceného uranu a nadále dodává technologie do jaderných elektráren, které Rosatom buduje.

Ukrajinci volají po omezení vlivu Rosatomu již nejméně od března letošního roku, a to zejména kvůli jeho podílu na rizikové okupaci největší evropské jaderné elektrárny Enerhodar v Záporožské oblasti. Upozornili, že Rosatom byl od počátku války součástí ruského vojenského úsilí na Ukrajině. Apelovali také na to, aby mezinárodní společenství omezovalo spolupráci s Ruskou federací na poli jaderné energetiky. Vadí jim rovněž, že Rusko má silný hlas v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

I když v Česku již firma přímo nepůsobí, donedávna se ucházela o zakázku na dostavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Její naděje pohřbil až útok ruské tajné služby na sklad munice ve Vrběticích a od příštího roku bude nahrazena rovněž jako dodavatel českého jaderného paliva. Obě české elektrárny, Temelín i Dukovany, mají nově nakupovat palivové tyče od amerického Westinghouseu a francouzské společnosti Framatome.

Rosatom z toho bezpochyby radost mít nebude, ale na světovém trhu zůstává i nadále silným hráčem. Miliardy dolarů, které od něj přitékají do ruského rozpočtu, pak může Putin využít na podporu své válečné agrese proti Ukrajině. Jeho obchodům se daří, a zřejmě i nadále dařit bude. Podle agentury Bloomberg vzrostl prodej ruského jaderného paliva a technologií v loňském roce o 20 %.

Společnost současně pokračuje v akvizicích dalších strategicky důležitých společností, a to i zahraničních. Může tak zřejmě Rusku pomoci také s nákupy různých technologií, k nimž by se jinak kvůli sankcím dostat nemohlo. Snahy politiků o principiální postoj k Rusku zkrátka v realitě globálního energetického byznysu vzaly za své.