Vojenská přehlídka 9. května v Moskvě byla velkolepá. Byla to největší taková demonstrace síly v moderním Rusku.
Co je smyslem takových velkolepých akcí? V posledních dnech se tím zabýval ruský server imrussia.org (The Institute of Modern Russia). Jde pochopitelně o posílení vlasteneckého sentimentu. Prezident Putin tomu dal v posledních letech prioritu. Podařilo se mu potlačit odpor masových demonstrací proti jeho vládě v letech 2001 – 2012 a zvýšil intenzitu propagandy. Pak se konaly olympijské hry v Soči a hned po nich se vlastenecké nadšení posílilo obsazením Krymu. Tato sázka vychází. V roce 2006 48 procent Rusů v průzkumech říkalo, že jsou hrdí na svou zemi, minulý měsíc to už bylo 70 procent, uvádí IMR. Jak server připomíná, je pravda, že HDP se za tu dobu zdvojnásobilo, takže to zřejmě mělo taky nějaký efekt.
Není co nabídnout
Tragédií této propagandy je, že spočívá na podvodu a má zakrýt fakt, že Putinův Kreml zcela selhal v tom, aby dal Rusům něco, na co by mohli být reálně hrdí. Ještě horší je, že navršil tolik patriotického sentimentu, že ho může buď zneužít, nebo nad ním ztratit kontrolu.
Den vítězství byl vždycky ruským oblíbeným svátkem. V posledních průzkumech 42 procent považuje tento svátek za jeden z nejdůležitějších po Novém roku (80 procent) a narozeninách milované osoby (44 procent).
Pokud jde o státní představitele, byli letos dosti strojení, pokud šlo o styl oslav, nicméně v Jakutsku se potápěči rozhodli dopravit prapor vítězství na dno jezera a v Nižném Novgorodu pouliční prodavači balili lahve vodky do svatojiřských stužek. Podle komentátorů by se takové akce nikdy nekonaly v 60., 70. a 80. letech. Vláda se zase rozhodla vyslat vlajku vítězství na Mezinárodní kosmickou stanici.
Strach z obklíčení
Mnoho těchto věcí se děje jistě proto, aby dotyční došli uznání na vyšších místech, takže docházelo k některým přemrštěným krokům, třeba odstraňování hraček představujících německé vojáky, na kterých byla zobrazena svastika. Kromě toho je ale mnoho lidí, kteří si myslí, že je Rusko skutečně obklíčeno Západem a že je třeba se kolem Putina semknout. Západ je obviňován z toho, že chce přepsat historii, že podporuje „fašisty“ a najednou se tak objevilo, že nejvýznamnějším spojencem SSSR za druhé světové války prý byla Čína.
Ohromné částky vydávané dnes na ruské zbraně ale nejsou žádnou cestou do budoucnosti, protože ruský zbrojní průmysl je černá díra a vynaložené peníze, jak říká bývalý ministr financí Alexej Kudrin, budou chybět jinde, třeba v infrastruktuře a vzdělání.
Aspoň na něco být hrdí
Za sovětských časů byly státní prostředky masově vynakládány na velké státní projekty, jako například kosmické závody. Sovětští občané tak měli aspoň něco, na co mohli být hrdí. Se současným ruským kosmickým výzkumem už to tak slavné není. Hodně peněz se investovalo do nového kosmodromu Vostočnaja, ale všechno se stále zdržuje kvůli protestům pracujících. V posledních dnech nákladní kosmická loď Progres selhala při pokusu přistát na Mezinárodní kosmické stanici a shořela bezmocně v atmosféře. Náhodou právě na den vítězství.
Jako výsledek dosavadní politiky skoro 70 procent Rusů vidí budoucnost své země dost temně. Rusko se pohybuje nějakým směrem a oni nevědí, jakým.
Stát připustil, že určité úsilí o modernizaci je nutné. K takovým iniciativám docházelo především za Dmitrije Medveděva v době, když byl prezidentem. Od Putina a současného vedení se těmto tématům dostává málo pozornosti. Putin je posedlý představami suverenity a teritoria a zjevně věří tomu, že Rusko může opět získat status supervelmoci, pokud bude mít více zbraní, plynu a propagandy. Bude pokračovat v povzbuzování národního kolektivního ega. Jenže pak se může stát, že podivný patriotismus, který nashromáždil, se rozplyne jako plyn z vypuštěného balonu, v horším případě dojde k explozi.
Otázka je, jestli by pak přišlo nějaké vítězství, které by se dalo slavit.
