Andrej Bělousov. FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/Úřad ruského prezidenta.
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/Úřad ruského prezidenta.
„O mobilizaci v Rusku nemluvíme,“ prohlásil 14. května kandidát na post ministra obrany Andrej Bělousov. V úterý vystoupil na plenárním zasedání Rady federace, kde probíhají konzultace o jmenování šéfů bezpečnostních složek. Za prvořadé úkoly ve funkci šéfa resortu označil zajištění výzbroje a personální obsazení armádních uskupení ve válce, kterou v Rusku nazývají „speciální vojenská operace“.
„Putinova Říše má nyní svého (Alberta) Speera. Bělousova znám od roku 1993, kdy jsme spolu několik let pracovali v projektu ‚Jiný‘ a ve ‚skupině Nesmrtelných‘. Vždy to byl přesvědčený etatista, stoupenec intervencionismu a průmyslové politiky, příkladný technokrat, manažer a služebník panovníka. Moskevský chlapec z inteligentní rodiny (jeho otec byl známý ekonom, matka chemička), absolvent ekonomické fakulty Moskevské státní univerzity, který se vypracoval na vůdcova hlavního poradce a nyní válečného zločince,“ píše na Facebooku novinář Sergej Medveděv. Odkazuje tak na Hitlerova osobního architekta Alberta Speera, který za války dohlížel na chod válečné výroby.
Jaký byl smysl výměny Šojgua za Bělousova? Podle komentátorů byl ministr Sergej Šojgu, politický veterán ještě z dob Borise Jelcina, Vladimiru Putinovi zcela oddán.
„Tím, že Putin přesunul muže, který v kabinetu dohlížel na celý ekonomický blok ministrů, na ministerstvo obrany, dává najevo, že mezi úkoly, které nyní stojí před vládou, má přednost válka proti Ukrajině a jeho rostoucí snaha postavit se Západu,“ píše na stránkách Radia Svoboda komentátor a odborník na Rusko, východní Evropu a Balkán Robert Coalson.
Bělousov patří již léta k nejvyšším ruským ekonomickým manažerům, v letech 2013 až 2020 působil jako Putinův hlavní ekonomický poradce. Vládní zdroj sdělil v roce 2018 webu The Bell, že Bělousov byl jediným ekonomem v ruské vládě, který podporoval anexi Krymu v roce 2014. Bělousov je prý „oddaný etatista“, který věří, že Rusko je obklopeno „kruhem nepřátel“.
„Bělousov je profesionální prognostik a za jednu z jeho hlavních zásluh je považována předpověď hospodářské krize z roku 2008 ve zprávě zveřejněné o tři roky dříve,“ psal před šesti lety The Bell. „Ve stejné zprávě však Bělousov popisuje i vzdálenější scénáře vývoje ruské ekonomiky. Jeden z nich – nazvaný ‚ekonomický izolacionismus‘ – v mnohém přesně vystihuje současnou ruskou realitu. Mezi příznaky takového scénáře pro roky 2013-2020 Bělousov jmenuje: zpomalení hospodářského růstu, technologickou zaostalost maskovanou umělou podporou cenové konkurenceschopnosti ruských výrobců oslabením rublu, pokles dynamiky příjmů domácností a zvýšení emigrační aktivity střední třídy.“
O možnosti konce ministra Šojgua se spekulovalo od počátku války, kdy se nezdařil postup na Kyjev a ruská armáda si počínala značně zmateně. S ostrou kritikou vystoupil šéf soukromé armády wagnerovců Prigožin, který jmenovitě ministra obvinil z nedostatku zbraní pro jeho jednotky. To vedlo nakonec až k náznaku pokusu o puč, který ale skončil do ztracena a Jevgenij Prigožin zahynul za nejasných okolností při letecké katastrofě.
„Šojgu byl téměř prvním, kdo vystoupil po kremelských schodech na Putinovu inauguraci. Klasičtí kremlologové minulosti by řekli, že se nad Šojguem rozestoupila mračna. Po neúspěších v roce 2022 a puči v roce 2023 se situace na frontě zlepšovala.
Ale nic není zapomenuto, puč nebyl vymazán z paměti a případ Timura Ivanova (náměstek ministra obrany obviněný z přijetí úplatku ve výši jednoho milionu rublů, skoro 11 tisíc dolarů, pozn. red.) připomíná hlavní motiv puče, na který si stěžují i vojenští blogeři: ministerstvo obrany je rozkradeno a ve třetím roce války se shánějí dobrovolníci na pušky,“ napsal na Telegramu Alexandr Baunov, analytik Carnegie Endowment for International Peace.
Válku mají vyhrát továrny
„Návrh jmenovat na ministerstvo obrany jednoho z klíčových ekonomů Kremlu a hlavního statistika ekonomického bloku by mohl znamenat, že Putin hodlá vyhrát válku v továrnách vojensko-průmyslového komplexu a na mezinárodních trzích. Je to logické, protože ekonomický blok byl v průběhu války celkově efektivnější než bezpečnostní blok,“ pokračuje analytik Baunov.
Bělousov sám dává najevo, že v zásadě byla jeho role pochopena správně. Nechce se zabývat přímo vojenskými záležitostmi, ale ekonomickým zajištěním armády.
„Chci novinářům výslovně zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci, o nějakých mimořádných opatřeních, ale o plánovaných opatřeních. Ale nicméně tento proces již byl zahájen – jak povolávání občanů, tak, a to je obzvláště důležité, uzavírání smluv,“ citovala Bělousova Parlamentskaja gazeta.
Podle Bělousova se nejpalčivější otázky týkají zásobování vojsk v zóně ministerstva obrany municí, raketami, bezpilotními prostředky a prostředky elektronického boje. Kandidát na post ministra sdělil, jaký úkol před něj Putin postavil. Jde o zajištění plné integrace ekonomiky ozbrojených sil do celkové ekonomiky země s ohledem na „objektivní růst výdajů na obranu“, které již přesáhly 6,7 procenta HDP země.
„Jde o nelehký a složitý úkol, který zahrnuje optimalizaci výdajů na obranu. Optimalizace přitom neznamená škrtání, ale znamená efektivní výdaje, kdy každý investovaný rubl přináší maximální efekt,“ zdůraznil Bělousov.
Vysoké výdaje na válečné tažení stojí podle ekonomických odborníků za příznivými čísly, kterými se Rusko nyní chlubí. Válečná výroba jde ovšem na úkor životní úrovně obyvatelstva. Rusko má podle odborníků velké zdroje, ale sankce už způsobily propad příjmů z někdejšího prodeje plynu do Evropy, které se nepodařilo nahradit a čísla o vysoké inflaci se maskují různými statistickými triky.
