
Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Premier.gov.ru / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Premier.gov.ru / CC BY 4.0

Ruský vůdce Vladimir Putin vylíčil novinářům střelu Orešnik, kterou Rusko vypálilo na Ukrajinu, jako úžasnou zbraň s nepřekonatelnými parametry. Jeho výroky ale již budí nedůvěru až posměch, protože expertům neznějí pravděpodobně.
„Už jsem říkal, že jde o poměrně silné prvky, které se zahřívají na teplotu čtyři tisíce stupňů,“ řekl Putin. „Nevím, můžete si to najít na internetu, ale na povrchu Slunce je to myslím 5,6 až šest tisíc stupňů. To je srovnatelné s teplotou na povrchu Slunce!“
Orešnik tak vlastně údajně nepotřebuje bojovou hlavici v konvenčním smyslu, protože stačí energie nárazu.
„Kinetický náraz, to je silný náraz! Jako pád meteoritu. Z historie víme, jak a jaké meteority kam spadly a jaké to mělo následky. Stačilo to k tomu, aby vznikla celá jezera, že? Jaký byl tunguzský meteorit?! Víme, co způsobil! Tady je to stejné!“ pokračoval ruský vůdce.
„Náraz je velmi silný. Všechno, co je v centru, se mění v popel, rozkládá se na jednotlivé prvky a zasaženy jsou i objekty, které jsou o tři, čtyři, možná i více pater níž. A to nejsou jen patra, ale opevněné stavby! Síla nárazu je obrovská. Můžete samozřejmě přidat další a bude to ještě silnější.“
Známý bloger Anatolij Nesmijan ale vyjádřil značné pochybnosti o tom, zda Putin tuší, o čem hovoří.
„Prostě by mě zajímalo, jak rychle by musela letět Putinova nová fantomová wundervafle (slovní hříčka, pozn. red.), aby vytvořila ‚kinetický dopad’ srovnatelný s jaderným výbuchem, který neodolal zmínit. Víme-li, kolik energie uvolní TNT při výbuchu, a máme-li v ruce vzorec pro kinetickou energii… vyjde nám, že tunu vážící hlavice by se musela zapíchnout do země rychlostí asi 45 kilometrů za sekundu, aby vyvolala efekt jaderného výbuchu o síle jedné kilotuny. To je sice dvacetkrát méně než v Hirošimě, ale i tak je to dost velký problém. Pokud je hmotnost hlavice menší, měla by být rychlost vyšší,“ píše autor.
„Otázkou je, zda Putin disponuje takovým zařízením, které by bylo schopné zrychlit na 45 kilometrů za sekundu a dosáhnout bojové trajektorie. O podmínkách, které takovou ‚kinetickou‘ aplikaci provázejí, a o tom, že je dnes nemožné je splnit, jsem již psal. Zde je však otázka jiná, je vůbec o čem diskutovat? Ne, ani zde není žádný námět. Nejvyšší rychlost, kterou lidstvo dokázalo doposud vyvinout, má kosmická sonda Helios-2, vypuštěná již v roce 1976, která se dnes pohybuje rychlostí 250 tisíc kilometrů za hodinu (neboli 69 kilometrů za sekundu). Což je srovnatelné s tím, co potřebujeme pro Putinovu wundervafli.“ (Nejrychlejší kosmickou sondou je Parker Solar Probe od NASA. Tato sonda dosáhla rychlosti až 635 266 km/h, pozn. red.)
„Jinými slovy, než jeho superraketa dosáhne požadované rychlosti, strašlivý nepřítel sám zemře. Sešlostí v očekávání strašlivého konce.“ A tento čas je navíc třeba vynásobit dvěma, protože strašlivý nástroj záhuby musí nejprve nabrat zrychlení, což znamená nejprve odletět někam daleko, aby odtamtud odstartoval a teprve pak zasáhl nepřítele tady. „Žádná chemicky poháněná střela nemůže takové rychlosti dosáhnout hned od startu, opět kvůli fyzikálním omezením.“
Anatolij Nesmijan uzavírá, že i když Putin říkal něco o „nových fyzikálních principech“, není k tomu co říct, protože jeho generaci ve škole „suverénní fyziku“ neučili. Jen tu obyčejnou.