
Vladimir Putin a Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jednají o vytvoření „koalice ochotných“, tedy států, které by byly ochotny podporovat Ukrajinu i nadále. Velká Británie a Francie totiž chtějí, aby Ukrajina měla při vyjednávání s Ruskem o konci války silnou pozici, a nebyla tak nucena k ústupkům, jak si to představuje americký prezident Donald Trump.
„Británie a Francie se snaží posílit pozici Ukrajiny při vyjednávání, zatímco americký prezident Donald Trump usiluje o urovnání rusko-ukrajinské války. Dvě evropské jaderné mocnosti se tak snaží přijít s plánem, který by pomohl zaručit bezpečnost Kyjeva,“ píše agentura Bloomberg.
Do tzv. koalice ochotných by se podle předpokladu mohlo zapojit až čtyřicet zemí z Evropy, Společenství národů a Asie. Ty by podle Bloombergu poskytly finance, vojáky, letadla nebo námořní plavidla, aby pomohly bránit Ukrajinu před další ruskou agresí.
Po úterní schůzce náčelníků generálních štábů většiny zemí Evropské unie došlo ke schůzce i s nečlenskými zeměmi NATO včetně Austrálie, Japonska a Nového Zélandu. Ty se tak připojily k rozhovorům, v nichž bylo cílem zjistit, co je každá země ochotna pro vznikající koalici udělat.
Země, které vyloučily vyslání vlastních vojáků na Ukrajinu, byly podle agentury Bloomberg dotázány, zda by souhlasily s umístěním pozemních jednotek jiných států a jakou další pomoc by mohly poskytnout, například vyslání lodí, poskytnutí těžké techniky včetně tanků či letadel. Důležitým bodem bylo rovněž zjišťování, jaké zpravodajské informace může každá konkrétní země dodávat.
Keir Starmer a Emmanuel Macron by měli v nejbližších dnech od vojenských šéfů zúčastněných zemí obdržet podrobnější informace, na jejichž základě budou specifikovány možnosti pro nasazení mírových sil na Ukrajině. Podle Bloombergu budou tyto možnosti telefonicky komunikovány a probírány s evropskými lídry během blížícího se víkendu.
Konkrétní výsledky a návrhy by poté měly být předloženy Donaldu Trumpovi, kterého by měla koalice přesvědčit, aby poskytl americké bezpečnostní záruky v podobě letectva, zpravodajských služeb a ostrahy hranic, aniž by musel jakkoliv nasazovat vlastní vojáky.
Velká Británie s Francií si podle agentury Bloomberg také „nepřejí, aby USA ustoupily požadavkům ruského diktátora Vladimira Putina na demilitarizaci Ukrajiny a donutily ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uspořádat volby předtím, než bude dohodnuta trvalá mírová dohoda“. Součástí této dohody by navíc podle britského premiéra měla být i otázka unesených ukrajinských dětí.