
Setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa v roce 2017. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru

Řada vysokých spolupracovníků radí Donaldu Trumpovi, aby zmírnil rétoriku ve vztahu k Moskvě a k jejímu postoji k mírovým jednáním. Ruský diktátor Vladimir Putin podle nich totiž neprojevil skutečný zájem o to, aby válka skončila. Informuje o tom deník The Wall Street Journal. Agentura Reuters navíc podotýká, že demokraté ve Sněmovně reprezentantů představili návrh legislativy, která má posílit pozici Ukrajiny ve válce s Ruskem.
The Wall Street Journal připomíná, že ve skupině, která Trumpovi doporučuje, aby byl „při komunikaci s Putinem opatrnější a zaujal tvrdší postoj k požadavkům Kremlu na územní ústupky ze strany Ukrajiny“, jsou ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Trump však podle listu neustále podporuje svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten po své návštěvě v Moskvě tvrdil, že Putin chce po setkání s ním uzavřít mír. The Wall Street Journal však upozorňuje, že „Rusko odmítlo výzvu amerického prezidenta k příměří a oddaluje jeho úsilí o částečné zastavení bojů“. Putin se snaží se získat čas, aby ruská armáda navázala na úspěchy na frontě a dosáhla maximálních ústupků při následném vyjednávání.
Trump podle zdrojů, na které se deník odvolává, doufá, že se mu podaří válku na Ukrajině ukončit, protože je to jedna z hlavních překážek „širšího sblížení s Kremlem“, o které Trump usiluje. Deník zdůrazňuje, že americký prezident sice vůči ruskému diktátorovi někdy „projevil netrpělivost“, ale nikdy „nedodržel svou hrozbu uvalením nových sankcí na ruskou ropu“.
V pondělí v Kongresu USA představili podle agentury Reuters zástupci Demokratické strany návrh zákona, který má posílit podporu Ukrajině ve válce s Ruskem a také uvalit tvrdé sankce proti Moskvě. Kongresman Greg Meeks, nejvyšší demokrat ve výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů, představil návrh zákona, který stanoví víceúrovňovou pomoc Ukrajině – od financování bezpečnostních potřeb a poválečné obnovy až po posílení sankcí proti Rusku.
Návrh potvrzuje podporu Ukrajině a NATO a také přichází s možností vytvoření pozice zvláštního koordinátora pro obnovu Ukrajiny. Druhá část se týká bezpečnostní pomoci, včetně přímých půjček a vojenského financování. Třetí část pak navrhuje přísné sankce a kontrolu exportu, které by se měly dotknout ruských bank, energetického a těžařského průmyslu a také ruských úředníků.
Jak Reuters poznamenává, jde o další pokus vyvinout tlak na administrativu prezidenta Donalda Trumpa, aby zaujala jasnější stanovisko na straně Kyjeva. „Takové kroky v Kongresu odrážejí rostoucí obavy zákonodárců z obou stran o osud Ukrajiny, protože republikánský prezident Donald Trump od začátku svého druhého funkčního období 20. ledna zaujal k Moskvě smířlivější postoj,“ konstatuje agentura.