Za užitečné idioty označil britský list The Economist evropské politiky, kteří podle něj hrají do karet Kremlu a ohrožují budoucí pomoc napadené Ukrajině. Na „čestném seznamu“ se vedle maďarského premiéra Orbána objevil italský politik Matteo Salvini, který vede druhou nejsilnější stranu ve vládě, nebo žhavý slovenský kandidát na budoucího premiéra Robert Fico (SMER – sociální demokracie).

Náleží do různých politických uskupení na levém i pravém křídle politického spektra. Společné však mají mnohé. Shodují se na požadavku okamžitého míru na Ukrajině, byť za cenu územních ztrát, polemizují o rozsahu vojenské pomoci napadené zemi a ignorují ruské imperialistické záměry, píše britský list The Economist o prorusky orientovaných evropských politicích. Článek zaujal i ukrajinský web televize Kanal 24, který z něj cituje především jména politiků a států, jejichž aktivity podkopávají přímo či nepřímo ukrajinské válečné úsilí.

Dále čtěte

Shell nedodržel slib, firma dál obchoduje s ruským plynem. Krvavé peníze, vzkázala Ukrajina

Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell nadále obchoduje s ruským plynem, ačkoliv před více než rokem v souvislosti s válkou…

Mezi Putinovy pomyslné spojence řadí nejen Viktora Orbána v Maďarsku, ale také Francouzku Marine Le Penovou, která se již sedm měsíců po začátku plnohodnotného ruského útoku na Ukrajinu nechala slyšet v tom smyslu, že sankce nefungují, a jejíž hnutí mělo získat od bank kontrolovaných Ruskem úvěry ve výši devět milionů eur.

Na přetřes přišla i Itálie, jmenovitě šéf druhé nejsilnější vládní strany Liga Severu Matteo Salvini, který nesouhlasí s uvalováním sankcí a před invazí měl pro Putina jen slova chvály. Pozornosti neušla situace na Slovensku, kde pravděpodobně vyhraje strana Roberta Fica.

Dále čtěte

Čaputová slouží cizím zájmům, jsme v otevřeném konfliktu, reagoval Fico na slovenskou prezidentku

Předseda strany Smer-SD Robert Fico ve slovenském pořadu Na tělo reagoval na vyjádření prezidentky Zuzany Čaputové, která minulý týden uvedla,…

Článek kritizuje také politiku konkrétních evropských zemí, které hrají Putinovi do karet. V tomto smyslu je zmíněno Rakousko i Švýcarsko. Ani jedna ze zemí s poukazem na svou neutralitu neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc, Švýcarsko navíc blokuje reexport svých zbraní zakoupených jinými státy. Rakousko zase s Ruskem čile obchoduje. Zmiňovány jsou i státy, jako je Řecko, které pomáhají obcházet evropské sankce tím, že se podílejí na exportu ruské ropy, a další země, které umožňují sankcionovaným Rusům vyvádět peníze na Západ.

Proruské skupiny v Evropě mají mít mnoho společného. Spojují je obavy ze sílícího vlivu USA a NATO v Evropě. Mají pocit, že evropské země se staly rukojmími ve sporu Spojených států amerických s Ruskem či dokonce s Čínou, a často sdílejí i přesvědčení, že Ukrajina je umělý státní útvar, který právem náleží do sféry ruského vlivu.