Na projevu, který pronesl ruský vůdce Vladimir Putin, jsou podle komentátorů nápadné dvě věci. Neřekl vůbec nic nového a publikum v sále působilo spíše ponurým a pasivním dojmem.
Hlavní body Putinova projevu byly tyto:
O ukrajinském lidu: Není to jejich boj, stali se rukojmími kyjevského režimu.
O situaci v Donbasu: Obyvatelé „bojovali za své právo žít na své vlastní půdě, mluvit svým rodným jazykem“ v podmínkách blokády a ostřelování ze strany Kyjeva.
O programu obnovy a rozvoje anektovaných území: Rusko bude pokračovat v budování infrastruktury a podpoře ekonomické obnovy. Putin slíbil cílenou podporu rodinám padlých vojáků na Ukrajině.
O údajném zneužívání dětí a propagaci pedofilie na Západě: Západ překrucuje historická fakta a ničí kulturní a národní identity. Putin kritizuje západní země, které podporují Ukrajinu a údajně propagují zvrácenosti.
Na stránkách Radia Svoboda diskutovalo několik odborníků o tom, čím je pohled do publika Putinova projevu zajímavý.
Abbas Galljamov, který pracoval na počátku Putinova působení v kremelské administrativě a byl také autorem Putinových projevů, viděl v tvářích posluchačů především zklamání. „V hloubi duše doufali, že šéf má nějaký plán, který se chystá vytáhnout. Protože pochopili, že věci nejdou tak, jak by měly. Když Putin říká, že všechno jde podle plánu, není to pravda. Je jasné, že musí oblbnout voliče, a tak to říká z úřední povinnosti. Ale oni sami v hloubi duše vědí, že všechno není v pořádku. Kyjev měli opravdu dobýt za tři dny a teď už se snaží jen bránit,“ konstatuje Galljamov.
Podle něj by mohlo situaci zachránit jen to, kdyby Putin zapnul svého strategického génia a přišel s nějakým plánem s plánem B. Na to se čeká. Nic takového ale posluchači neslyšeli.
„Opět slyší staré dobré zaklínání, které už slyšeli tolikrát a které nepřináší žádné výsledky. Proto je to pro ně samozřejmě těžké. Nemůžete dát najevo zklamání, nemůžete si odplivnout, nemůžete na ně vztyčit prst, musíte se tvářit loajálně. Samozřejmě nemají sílu vykázat nějaké pozitivní emoce, samozřejmě se tváří smutně. Tři čtvrtiny tohoto sálu, ne-li čtyři pětiny, se tváří ‚haagsky‘. Je tu spousta starých lidí, kteří doufají, že zemřou dřív než Putin, to je jejich štěstí. I když, když se nad tím zamyslíte, je to pochybná radost doufat, že zemřete dřív, než vás zavřou. A všichni mladší mají chmurné vyhlídky. Pastýř, který je má vyvést, vypadá jako slepý,“ popisuje analytik rozpoložení lidí v sále.
Pokud jde o celou ruskou společnost, která musí stále naslouchat ujišťováním, jak se všechno zlepší, obyčejné lidi jako jedince to nejspíš úplně míjí. Zafunguje ale jakási kolektivní sugesce. Jako jednotlivec člověk pochopí, že jsou to všechno nesmysly a pohádky, ale pod tlakem propagandy se nikdo neodváží vystoupit proti tlaku, který vyvíjí, Putinem počínaje, agentura VCIOM a třeba moderátor Solovjov.
Z ruské proputinské strany na projev ale zní chvála. „Podle Michaila Mamonova, vedoucího praxe politických analýz VCIOM, prezidentův projev odpovídal požadavkům společnosti, která hledá ‚nové body stability a rozvoje‘. Zároveň 68 procent Rusů podporuje SVO (speciální vojenskou operaci) a 75 procent se staví pozitivně ke sjednocení historických území s Ruskem. Sociologové registrují rostoucí konsolidaci kolem vůdce: 78 procent Rusů důvěřuje Vladimiru Putinovi, 75 procent schvaluje jeho činnost a 73 procent věří, že prezident jedná v zájmu většiny. Roste také občanský aktivismus: 55 procent občanů pomáhá novým regionům a příslušníkům SVO a 80 procent je připraveno pomáhat i v budoucnu,“ píše ruský web Vzglad.