Cítí frustraci z nedostatku munice a z toho, že nemají k dispozici zbraně, kterými by mohli útočit hlouběji na ruské území. K čemu by vedlo, kdyby se Donald Trump stal znovu prezidentem USA, nemají podle svých slov sílu ani pomyslet. Pocity ukrajinských vojáků na charkovské frontě popsal ve své reportáži deník Dagens Nyheter.

Granáty, které vybírají ze zakopané dřevěné krabice, pocházejí ze Spojených států a lze je vystřelit na vzdálenost šesti kilometrů. To znamená, že můžou trochu zasáhnout i vojenské pozice v Rusku. Jenže oni by rádi útočili mnohem hlouběji na území nepřítele, aby vyřadili ruské letecké základny, muniční sklady a velitelská centra.

Americký prezident Joe Biden se však údajně obává, že Rusko odpoví jadernými zbraněmi nebo zaútočí na země NATO, pokud bude Ukrajině dovoleno použít americké zbraně dlouhého doletu proti cílům hluboko v Rusku.

Dále čtěte

„Copak vy jste volili tu loutku Zelenského?“ Rusové z dobytého území diskutují s postupujícími Ukrajinci

Během ofenzivy v Kurské oblasti se ukrajinští vojáci dávají do řeči s místními obyvateli, kteří jsou překvapeni tím, že se…

Vojáci, kteří střílejí z minometů jen pár kilometrů od ruské hranice, jsou si ale jisti, že Putin chřestěním jadernými zbraněmi jen blafuje. „Putinovy takzvané červené linie neexistují,“ odfrkne si jeden z vojáků. „Samozřejmě bychom potřebovali více zbraní. Těžko udržíme své pozice,“ dodává další.

„Bereme, co je“

Dělostřelci o kousek dál v lese vyjadřují stejnou frustraci: munice nestačí a dělostřelecké granáty, které dostávají, mají příliš krátký dostřel. „Podívejte se – žluté pocházejí z Indie, zelené ze Spojených států. Bereme, co je.“

Jenže podle vojáků může být brzy ještě hůř, pokud bude Donald Trump, který se chlubí svými „velmi dobrými vztahy“ s diktátorem, jenž napadl jejich zemi, zvolen novým americkým prezidentem. Co by se mohlo stát, nemají vojáci sílu ani pomyslet.

Dále čtěte

Kolář, Landovský, Klvaňa, Pondělíček. Přijďte na debatu o tom, co čeká svět s Trumpem či Harrisovou

Prezidentské volby v nejdůležitější světové demokracii jsou za rohem a voliči mají tentokrát na výběr mezi dvěma diametrálně odlišnými kandidáty.

„Bojíme se o drony, to stačí,“ říká muž s přezdívkou Inženýr, kterou získal podle své bývalé profese stavebního inženýra. První den ruské invaze se přihlásil jako dobrovolník a bránit svou vlast hodlá dál bez ohledu na to, jak bude vypadat podpora okolního světa.

„Putin říká, že Ukrajina je jeho. Ale my nejsme jako Rusové,“ prohlašuje ze zkušenosti, kterou získal, když před válkou pracoval v Rusku. “Je tam jiná atmosféra. Šedá. Lidé jsou sobečtější, bez empatie.“

„Vynásobíme Rusy nulou!“

„Vynásobte je nulou!“ říká voják s přezdívkou Kapitán a vytahuje granát ze zakopané dřevěné truhly. Vysvětluje, že „násobit nulou“ se stalo mottem jeho jednotky. Výraz prý pochází od tvrdého, ale zároveň oblíbeného starosty Charkova Hennadije Kernese, který zemřel v roce 2020.

Dále čtěte

Když Rusa zajmeme, je pro nás znovu člověkem. Nabídneme mu i cigaretu, popsal ukrajinský voják

Pro sedmadvacetiletého ukrajinského vojáka Bohdana Havrilenka není ruský voják na bojišti člověkem, ale jen vražedným nepřítelem, kterého je třeba zabít.

„Vynásobit Rusy nulou pro nás znamená, aby z nich nic nezbylo,“ objasňuje Kapitán. I po několika týdnech strávených v rozbahněných zákopech je schopen se společně s ostatními zasmát ironii, že jejich minomety jsou staré sovětské kusy z dob, kdy Ukrajině vládla Moskva – a že teď jsou používány proti Rusku. Největší z nich, se 120 milimetrovou hlavní, pochází z roku 1938.