Vladimir Putin hraje v Sýrii vysokou hru. Místo, aby bombardoval pozice samozvaného Islámského státu, dělá vše pro to, aby svými útoky proti umírněné opozici a civilnímu obyvatelstvu na dálku destabilizoval situaci v Evropě. Sýrie byla už za doby studené války spojencem Sovětského svazu, byť se za irácko-íránské války postavila na stranu Íránu, tedy proti zájmům SSSR, a i během operace Pouštní bouře stála na straně protiirácké koalice. Mezitím se však situace opět změnila, i Rusko nyní straní spíše Íránu a masivní podporou diktátora Bašára al-Asada se snaží posílit svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. A jak se dozvíme z následujícího článku, pocházejícího z pera Benjamina Prüfera a uveřejněného v německém The Huffington Post, v tomto tažení mu není nic svaté.
NATO si láme hlavu nad podivným prohlášením Vladimira Putina
V souvislosti s bojem proti tzv. Islámskému státu pohrozil nasazením jaderných zbraní. Při příležitosti úterního setkání v Kremlu jmenoval ruský prezident atomové zbraně jedním dechem s vojenským nasazením v Sýrii. Atomové zbraně proti teroristům? Z vojenského hlediska zjevný nesmysl. Toto vyjádření není směřováno proti teroristickým milicím, ale na úplně jinou adresu. Záběry byly k vidění v ruské státní televizi. Byl na nich k vidění rozhovor ruského prezidenta s ministrem obrany Sergejem Šojgu. Konverzace byla zjevně zinscenována pro vysílání. Putin se během ní nechává informovat o situaci v Sýrii. Šojgu vysvětluje, že došlo poprvé k nasazení střel s plochou dráhou letu typu Kalibr a CH-101. Střely Kalibr byly odpáleny z ponorky Rostov na Donu operující nyní ve východním Středozemním moři.
Prezident se ministra obrany ptá: „Nacházela se ponorka pod hladinou, když odpálila rakety?“ Ten horlivě přitakává: „Ano, Vladimire Vladimiroviči, ponorka byla pod vodou. Jistě si pamatujete, jak jste dal v květnu rozkaz k testům našich zbraní ve vodě i ve vzduchu.“ Pak to přijde. „Jak Kalibr, tak i střely CH-101 se velmi osvědčily,“ dodává. Dále vysvětluje, že se jedná o „moderní a vysoce efektivní zbraně.“ A poté zdůrazňuje, že mohou být také „vyzbrojeny nukleárními hlavicemi“. Samozřejmě že to není třeba v boji s teroristy, poznamenává. „Snad to nebude třeba nikdy.“
Co tím Putin sleduje? Experti mají jasno – výhrůžky nesměřují proti Islámskému státu, ale jsou namířeny proti Západu. „Je dost pravděpodobné, že Putinovy nepřímé výhrůžky atomovými zbraněmi ve skutečnosti neplatí IS, ale mají odstrašit Západ,“ říká Oliver Meier, zástupce vedoucího výzkumného oddělení mezinárodní bezpečnosti Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) při „Focus Online“.
Ruský prezident chce Západ zastrašit. „Putin chce rozsévat nejistotu a ukázat NATO, jak silné jsou ruské zbraně a s čím musí počítat, pokud se vojensky zaplete s Ruskem,“ uzavírá expert na atomové zbraně. Že by Putin chtěl proti IS opravdu nasadit atomové zbraně, považuje Meier za nepravděpodobné.
Putinova vyjádření cílí na plánovaný protiraketový deštník NATO. USA chtějí tímto ochranným štítem neutralizovat nukleární odstrašení Ruska, a získat tak „rozhodující vojenskou převahu“, kritizoval Putin. To však USA odmítají. Zdůrazňují, že štít má chránit před raketami států, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Masivnímu ruskému útoku by oproti tomu stejně neodolal. Rusko se nicméně tváří, že se těmito systémy cítí ohroženo. V prosinci 2014 přirovnal Putin Rusko k medvědovi, bránícímu svůj les a jehož zuby a drápy jsou nukleární zbraně, které se snaží nepřátelé Ruska vytrhnout.
Putin chce dát najevo, že disponuje zbraněmi, které prolomí jakoukoliv obranu. Protiraketový deštník je namířen proti interkontinentálním balistickým střelám. Jejich dráha letu sleduje parabolu, přičemž krátkodobě opustí atmosféru. Na rozdíl od střel z plochou dráhou letu, které letí naopak nízko a po předem neurčitelné dráze.
Není to ostatně poprvé, co letos Putin vyhrožuje nukleárními zbraněmi. Teprve v listopadu oznámil, že Rusko vlastní novou super-atomovou zbraň, která je schopna prolomit jakýkoliv obranný systém. Zároveň vyvíjí útočné systémy, které jsou schopny operovat „proti mnohavrstvým ochranným opatřením“, dodal. Čímž měl na mysli plánovaný obranný systém NATO.
Podobné výhrůžky vyslovil již předtím. V březnu odvysílala ruská televize dokument o obsazení Krymu. Putin v něm vysvětluje, že byl připraven nasadit jaderné zbraně, pokud by se Západ zapojil do bojů. „Je to naše historické teritorium, žijí tam Rusové, kteří jsou v ohrožení. A my je nemůžeme nechat na holičkách.“
Jeho diplomaté šli ještě dál. Rovněž v březnu oznámil ruský velvyslanec v Dánsku, Michail Vani, v rozhovoru pro noviny „Jyallands-Posten“, že z této malé země udělá cíl atomových zbraní, pokud se přidá k plánovanému protiraketovému obrannému systému: „Myslím si, že Dánové v plném rozsahu nerozumí důsledkům jejich účasti na Američany plánované protiraketové obraně. Pokud k tomu dojde, stanou se dánská vojenská plavidla terčem ruských nukleárních raket.“
Expert na jaderné zbraně Meier považuje eskalaci za možnou: „Putin tím dává světu na vědomí, že Rusko snížilo práh možnosti nasazení atomových zbraní.“ V nejhorším případě Putin přispívá k tomu, že tento práh klesne obecně.
Tomu musí NATO rozhodně čelit. „Mezinárodní společenství musí jasně ukázat, že jsou Putinova vyjádření nezodpovědná,“ říká. NATO by mělo nadále trvat na tom, že nasazení atomových zbraní je až poslední možností a nadále slouží jen k účelům odstrašení.
