Kdo je ve skutečnosti Vladimir Vladimirovič Putin? Jak se říká ve starém přísloví, chlapec je otcem muže. Jak tomu bylo tady?

Britský autor Chris Hutchins, autor knihy nazvané stručně Putin – A Biography (vyšla v Londýně 2012), začíná charakteristikou této pozoruhodné a stále poněkud tajemné postavy ruské současnosti. (A také nedávné minulosti, samozřejmě. Zajímavé minulosti.)

Ve veřejném životě je Putin často parodován jako judista s holým hrudníkem, který vyzařuje chlad jako ocel. Putin má image, jakou Chirac, Bush, Sarkozy a další tváře západní politiky nikdy neměli, a těžko si lze představit, že by se s ním utkali v zápase. Existuje ovšem také fotografie, kde Putin jednoho neznámého chlapce líbá na nahé bříško, což je zase gesto, zřejmě spontánní, jisté něžnosti. Je tento obraz pravdivý? Nebo je pravdivý nějaký jiný?

Putin sám o sobě mluví zřídka, pokud nejde zrovna o vytváření vlastního image v rámci nějaké PR operace. Jeden jeho blízký přítel říká, že si je Putin svého PR vždycky dobře vědom. Kdysi prý řekl, že „jediný rozdíl mezi krysou a křečkem je v tom, že křeček má lepší PR“.

Putinovic rodina obývala jeden pokoj bez tekoucí teplé vody a umývárnu a kuchyni sdíleli v rámci takzvané „komunálky“ neboli komunálního bytu v historickém centru někdejšího ruského hlavního města. Otec Vladimir Spiridonovič pracoval jako předák v továrně na železniční vagony. V noci hrál své první ženě a synovi na otlučenou harmoniku. Byl prý dokonalý hráč, aspoň se soudí podle toho, že není známa žádná stížnost na hluk ze strany sousedů. Matka musela být stále dost unavená kvůli své několikeré práci na částečný úvazek jako vrátná, v pekárnách a jako technická asistentka v chemické laboratoři. Oproti přání svého manžela nechala syna tajně pokřtít v ruské ortodoxní katedrále Proměnění. Putin od té doby nosil na krku malý hliníkový křížek. Jeho otec byl přesvědčený ateista, nicméně nad křtem přimhouřil oko, když ho žena ujistila, že všechno proběhlo tajně.

Putinův dědeček Spiridon je postava, u které stojí za to se zastavit. Tvrdě pracoval a už předtím, než mu bylo dvacet let, byl kuchařem v hotelu Astoria v carském hlavním městě Sankt Petěrburg, kde připravoval jídlo pro aristokratickou smetánku. Byl tam prý placen sto zlatými rubly měsíčně. Vzal si vesnickou dívku Olgu Ivanovnu a mezi lety 1907 až 1915 mu porodila tři syny (Alexej, Michail, Vladimir Spiridonovič – 1911) a dceru Annu.

Když se po bolševické revoluci zhroutil starý systém a boháči buď prchli, nebo jim byl zabaven majetek, Putinovic svět se zhroutil. Jak životopisec Chris Hutchins píše, už nebyla žádná aristokracie, která by chtěla kaviár a foie gras, drahé bylo v tu dobu už každé jídlo. V chaosu občanské války Spiridon Putin přestěhoval rodinu do domu příbuzných ve vesnici Pominovo v Tverské oblasti. Putin (prezident) prý rád vypráví, že dům dodnes stojí a příbuzní tam prý jezdí trávit prázdniny.

Apokryfní příběhy vyprávějí tom, jak Vladimir Spiridonovič bral v jejich malém bytě Vladimira na kolena a vyprávěl mu o těžkém životě prarodičů. Sám Putin ale říká, že jeho dědeček o minulosti mlčel a rodiče o ní také moc nemluvili. O svém otci říká, že to byl „mlčenlivý muž“.

Víme, že po první světové válce dědeček Spiridon dělal ve venkovském Leninově sídle u Moskvy a po jeho smrti pracoval pro jeho vdovu Naděždu Krupskou. Potom působil na jedné Stalinově dače. Nová komunistická elita dokázala ocenit dovednosti zkušeného kuchaře carské aristokracie. Vařil také jako šéfkuchař ve venkovském sídle moskevských komunistů a dostal s manželkou dvoupokojový byt, což nebývalo obvyklé. Paní Olga Putinová si mohla sama pěstovat zeleninu, ovoce a květiny.

Ze Stalinova okolí nepřežilo mnoho lidí, ale Spiridon měl štěstí. To, co si Putin (prezident) pamatuje z dědečkova života, bylo právě z této doby, kdy jezdil jako chlapec do Iljinskoje s rodiči na prázdniny.

Dědeček Spiridon byl abstinent a silný kuřák a zemřel v roce 1965 ve věku 86 let a byl pohřben na hřbitově v městě Iljinskoje. Silný kořínek má možná vnuk po něm, protože Spiridon byl stále i v pozdním věku svěží a s vnukem jezdil na ryby. Babička Olga zemřela v 90 letech. Zdá se ale, že ani na rybách toho dědeček vnukovi mnoho nepověděl. Podle V. V. Putina se o rodinné historii nejvíc dozvěděl z rozhovorů, které vedli příbuzní při návštěvách v jeho rodičovském domě.

„Byla to jediná chvíle, kdy se otevřeli a hovořili sami o sobě. Z dobrého důvodu: Minulost byla emoční minové pole.“

Takové už je Rusko. Minulost země i minulost lidí je tam jako minové pole.