Bombový útok, který zabil dceru ruského pseudofilosofa Alexandra Dugina Darju Duginovou-Platonovou, rozproudil nové kolo debaty, nakolik tento guru ruského konzervatismu skutečně ovlivňuje ruského prezidenta Vladimira Putina.
Když Putin vyhlásil svoji speciální operaci pro denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, Dugin prožíval euforii. Vyzval nejen k okamžitému obsazení Ukrajiny, ale k jejímu naprostému zničení. „Ukrajina jako projekt i jako realita byla, je a může být pouze protiruská. Proč by jinak vůbec vznikla samostatná státnost? Proto je porážka Ukrajiny a její zachování logickým a geopolitickým rozporem,“ napsal Dugin.
Nejde jen o to, aby na Ukrajině byla vytvořena proruská vláda. Jedinou možností, jak definitivně vyřešit ukrajinský problém, je prý rozpustit ukrajinský stát v novém celku Východoslovanské unie, v níž bude vládnout Moskva a která zahrne i Bělorusko. Pro Dugina je to cesta k ustavení zárodku Eurasie, politického panství Ruska, které se má podle něj v budoucnu rozpínat od Lisabonu po Vladivostok.
Dugin má za sebou zvláštní kariéru disidenta z konce éry SSSR. Disidentem byl ovšem proto, že se věnoval okultismu. Po pádu SSSR spoluzakládal Nacionálně-bolševickou stranu Ruska, později soudně zakázanou. Vlasteneckým bolševikem měl být podle Dugina ten, „koho spaluje nenávist vůči antihumánnímu systému trojice hlavních zel současné doby, jimiž jsou liberalismus, demokracie a kapitalismus“. Jeho texty z 90. let věští „nevyhnutelnou válku světů“, v níž budou lidé atlantického světa moří poraženi euroasijskými lidmi pevniny.
„Poslední Atlanťan bude vhozen do Slaných vod, do živlu symbolicky patřícího egyptskému bohu s tváří krokodýla. Podle určitých znamení lze soudit, že ‚čas je blízko‘. Poslední bitva se blíží. Jste připraveni, pánové z Polárního řádu? Jste, vojáci Eurasie, připraveni? … Již nyní nastává rozhodující hodina Eurasie… VELKÁ VÁLKA KONTINENTŮ se již blíží do finále.“
Jinými slovy, Duginovy „filosofické“ a „politologické“ cesty jsou plné obludných a psychopatických fantasmagorií. Ruský prezident, který se dlouhá léta snažil předstírat na světové scéně pragmatického a racionálního státníka a na domácí scéně chránil podnikání a loajální oligarchy, nemohl otevřeně souhlasit s prorokem apokalypsy. To by také hovořilo pro podceňování Duginova vlivu na kremelskou politiku. Vždyť je to přece i na ruské poměry až moc velký blázen, dalo by se soudit.
To má ale háček. Tento očividný blázen byl totiž léta profesorem Moskevské státní univerzity a stál v čele katedry mezinárodních vztahů. Byl také poradcem předsedy Státní dumy Gennadije Selezňova a blízkého Putinova spolupracovníka a současného šéfa ruské rozvědky Sergeje Naryškina.
Mezi Duginovými názory, které již 30 let neopouštějí extremistické a často přímo nacistické polohy, a postoji Vladimira Putina existuje postupná konvergence, z níž znalci Ruska stále častěji usuzují, že Duginův vliv na utváření kremelské doktríny je spíše vážný a rozhodně není zanedbatelný.
Putin svého Dugina postupně nacházel tak, jak se odkrývalo jeho ostře nacionalistické založení a jak rostla Putinova nenávist k Západu a západnímu konceptu. Putin se po řadu let krok po kroku přibližoval k Duginovi. Toto přiblížení završil Putin únorovou invazí na Ukrajinu s očividným cílem ji co nejvíce zničit. Můžeme proto již mluvit i o Duginovu Putinovi, který naplňuje prorokovy vize.
Dugin je podle našich měřítek případ pro psychiatra. Zároveň ho ale nesmíme podceňovat. Nemá totiž vliv jen na ruského vládce, nýbrž i na naše domácí „konzervativce“ sovětského či proruského ražení. Již ve starších Duginových textech můžeme najít všechny bludy a mánie, které prosazují čeští pseudokonzervativci kolem Institutu Václava Klause, Hájkova Protiproudu a nebo v lépe stravitelné softformě na Echo 24. Jde o prosazování konzervativní revoluce, odporu vůči západní dekadenci, progresivismu a proti plíživému totalitarismu Evropské unie. A zejména odporu proti liberální společnosti a vůbec proti západnímu konceptu demokracie.
Jejich „konzervatismus“ nemá přitom nic společného s džentlmenským konzervatismem, který pochází z anglosaského světa. Jde o proletářskou a plebejskou parodii na konzervatismus, která má skutečně velmi blízko k vlastenecko-bolševickému Duginovu konceptu. Proto naše konzervativce tolik podporují proruská dezinformační média.
Máme tu mnoho malých českých Duginů.