Na Ukrajině proběhl rozsáhlý průzkum veřejného mínění ohledně takzvaných Putinových mírových návrhů. Jeho výsledky ukazují, že více než osmdesát procent řadových Ukrajinců odmítá odevzdat Putinovi dosud neobsazená území výměnou za mírová jednání. Výrazná většina je i proti ostatním ruským podmínkám. Podle amerických expertů se není čemu divit, protože Putinův mír je jen jiné slovo pro totální kapitulaci Ukrajiny.

Stáhnout armádu z dosud neobsazených částí Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti a přenechat je nadobro Putinovi, podobně jako okupovaný poloostrov Krym. Zrušit sankce zavedené proti Rusku. Zakotvit nejaderný a neutrální status země v ukrajinské ústavě. Takové požadavky v polovině června jmenoval podle ruské agentury TASS tamní prezident Vladimir Putin jako podmínky pro vyhlášení příměří a zahájení jednání o míru na Ukrajině.

Kapitulaci nikdo nechce

Vrcholní ukrajinští představitelé i jejich západní spojenci podle BBC jeho vyjádření obratem odmítli jako nepřijatelné a falešné provokace, které odporují zdravému rozumu.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Podmínky „ruského míru“ nejsou ovšem nepřijatelné jen pro politiky, ale i pro řadové Ukrajince. Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu, který na objednávku ukrajinského zpravodajského webu Zrcadlo týdne provedlo ukrajinské sociologické centrum Razumkov. To v uplynulé době prozkoumalo postoje Ukrajinců ze všech svobodných oblastí země k možným mírovým jednáním s Ruskem i k dalším souvisejícím otázkám. Jedná se o průzkum názorů civilistů v týlových oblastech. Mezi respondenty z pochopitelných důvodů nebyli začleněni příslušníci ukrajinské armády a zřejmě ani Ukrajinci, kteří před válkou uprchli do zahraničí.

O tom, že by Ukrajina s Ruskem měla začít jednat, je přesvědčeno 44 procent Ukrajinců, ale jen za ukrajinských podmínek. Plných 66 procent obyvatel si myslí, že Ukrajina má šanci Rusko vojensky porazit.

Výsledky průzkumu ukazují, že 83 procent Ukrajinců rezolutně odmítá přenechat Putinovi dosud svobodné části okupovaných oblastí a stáhnout z nich ukrajinskou armádu. S výjimkou bezjaderného statusu Ukrajiny, který by přijala asi pětina obyvatel, by se s žádným dalším z jeho návrhů nesmířilo více než 10 procent ukrajinských občanů. Ostatně více než 76 procent z nich je přesvědčeno o tom, že Putin je ochoten jednat o míru pouze za svých vlastních podmínek a žádný kompromis nehledá. To jediné, co by prý mohlo způsobit obroušení tohoto postoje, je podle nich rostoucí hospodářský vliv Číny na Rusko.

Necelých 52 procent obyvatelstva pak požaduje obnovení Ukrajiny v hranicích z roku 1991 a jen čtvrtina by se smířila s poválečnou existencí v hranicích po anexi Krymu a části Donbasu, tedy v hranicích z roku 2022 před plnohodnotnou ruskou invazí. Zmrazit hranice na úrovni faktického stavu existujícího během mírových jednání si přeje jen 9,4 procenta oslovených obyvatel Ukrajiny.

Putinovi nelze věřit

Podle komentáře amerických analytiků z Institutu pro studium války se nelze divit tomu, že Ukrajinci takto odmítají ruské požadavky. „Putinovy ​​extrémní podmínky se rovnají kapitulaci Ukrajiny, což naznačuje, že Putin nadále nemá zájem o jednání v dobré víře za jakýchkoli jiných podmínek, než jsou ty ruské,“ myslí si.

„Putinovo pojetí totální kapitulace Ukrajiny jako rozumného předpokladu pro mírová jednání je (…) součástí pokusu podrývat ukrajinské snahy o získání mezinárodní podpory jejích vlastních vyjednávacích pozic, které jsou založeny na mezinárodním právu a mají v něm oporu, pomocí posunu mezinárodního vnímání logických podmínek vyjednávání v ruský prospěch,“ píšou analytici.

Tomu mají podle nich napomoci i opakující se ruská tvrzení, že Ukrajina odmítá realistické ruské požadavky, která mají vytvořit dojem, že Kyjev je nerozumný vyjednávací partner navzdory tomu, že ukrajinské právoplatné hranice jsou podle mezinárodního práva uznávány již od roku 1991.