Rudé náměstí v Moskvě FOTO: Pixabay / CardFe
FOTO: Pixabay / CardFe
Zatímco na Rusko dolehly bezprecedentní sankce uvalené Západem, ruské vedení se stále tváří, že o nic významného se nejedná a že se situace zvládne. Silné spojence ale Putinův režim nemá.
Na sociální síti Telegram se nechal slyšet mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Ano, tyto agresivní akce proti naší zemi jsou nyní mimořádně koncentrované, ale tyto akce probíhaly i dříve, jen možná nebyly viditelné pouhým okem. Odborníci si však byli všech diskriminačních opatření dobře vědomi. To vše se stalo už dříve. Jenže teď je to všechno nesmírně koncentrované a, jak se říká, masky jsou pryč. Co se týče hyperemocionální reakce spotřebitelů, jedná se bohužel o první emocionální reakci. Chci jen popřát klid a vyjádřit důvěru, že za pár dní tyto emoce odezní. A přijde čas na obvyklé klidné zhodnocení toho, co se děje, s přihlédnutím k opatřením přijatým k minimalizaci škod a zajištění rizik.“
Ruský web ZNAK.com k Peskovově vyjádření píše: „Připomeňme, že západní sankce nejvíce zasáhly VTB, Otkritije, Sovkombank, Promsvjazbank a Novikombank. Jejich aktiva a dolarové účty jsou nyní zablokovány, ApplePay a GooglePay pro karty těchto bank již nefungují. Kromě toho nebudou moci vydávat nové karty Visa a Mastercard. Několik ruských bank bylo odpojeno od platebního systému Mastercard.
Omezení byla uvalena i na Sberbank, ale v měkké verzi: americké finanční instituce zruší všechny korespondenční účty banky, ale její aktiva zmrazena nebyla. Na řadu dalších ruských bank, včetně Gazprombank a Alfa Bank, se vztahují sektorové sankce, které omezují poskytování financování a další transakce s novým dluhem.
Web Atlanticcouncil.org píše: „Josh Lipsky, ředitel GeoEconomics Center, ve svém nejnovějším zpravodaji Průvodce globální ekonomikou rozebírá, co může znamenat finanční ofenzíva Západu proti Rusku: V roce 1896 zavedl car Mikuláš II. rozsáhlé měnové reformy, které zavedly rubl na zlatý standard. Výsledkem byla prosperující ekonomika, která však byla nebezpečně závislejší na globálních financích než kdykoli předtím. Chcete-li zjistit, proč se některé věci nikdy nezmění, podívejte se na naši novou analýzu níže:
G7 udělala něco, co bylo dříve nemyslitelné. Zmrazila devizové rezervy jedenácté největší ekonomiky světa a zablokovala tak podle našich odhadů téměř 400 miliard dolarů. Pro představu, je to jako kdybyste ze dne na den přišli o celý HDP Rakouska na svém bankovním účtu.
Ale kdo má vlastně ruské peníze? Za prvé, Čína. Ta je hlavním držitelem rezerv a guvernérce Nabiullinové se díky tomu pravděpodobně trochu lépe dýchá.
Ale podívejte se na všechny ostatní. Je to Evropa a Asie, nikoli Spojené státy, kde Rusko zaparkovalo svou hotovost. Alespoň tak by si to Kreml přál, aby tomu všichni věřili.
Je rozdíl mezi tím, kde jsou peníze uloženy, a tím, jaké peníze jsou tam uloženy. To, že Japonsko má 13 procent ruských devizových rezerv, neznamená, že je drží v jenech. Ve skutečnosti tomu tak téměř jistě není. Ze záznamů Mezinárodního měnového fondu víme, že jeny tvoří pouze sedm procent celkových ruských rezerv. Trocha finanční forenzní analýzy nám napovídá, že dolarů je tam mnohem více, než kolik jich lidé oceňují. Moskva se v uplynulém desetiletí velmi snažila vytvořit ‚Pevnost Rusko‘, nahromadit zlaté rezervy a nedolarovou měnu, která by ji učinila imunní vůči sankcím. Ale to všechno je mýtus. Poté, co Rusko v pondělí zahájilo obchodní činnost, ocitlo se – poprvé za celou generaci – izolováno od globálního finančního systému.“
Komentář Johna Powera na webu stanice Aljazeera rozebírá, jaký je ohledně sankcí postoj Číny: „Vzhledem k tomu, že ruskou ekonomiku sužují sankce, Čína se stala klíčovým hráčem, který může ekonomickou bolest svého partnera zmírnit. V souvislosti s prohlubující se mezinárodní izolací Moskvy se však objevují stále častější náznaky, že ochota Pekingu poskytnout svému strategickému partnerovi ekonomickou pomoc může dosáhnout jen jisté úrovně. Přestože Peking odmítl označit útok ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu za ‚invazi‘ a odsoudil sankce vedené Západem, čínské státní finanční instituce se od sužované ruské ekonomiky v tichosti distancují.
Tyto kroky naznačují, že Peking pečlivě balancuje na hraně, protože se snaží podpořit vztahy s Moskvou, aniž by otevřeně porušil sankce, což by mohlo ohrozit jeho přístup na klíčové západní exportní trhy a mezinárodní finanční systém, který je zaměřen na americký dolar. Singapurská pobočka Bank of China nedávno ukončila financování obchodů s ruskou ropou a firmami, uvedla v pondělí tisková agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.“
Zpráva následovala po sobotním článku agentury Bloomberg, podle kterého Bank of China a Industrial & Commercial Bank of China omezily financování nákupů ruských komodit.
Alicia García Herrero, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří společnosti Natixis v Hongkongu, uvedla, že očekává, že „Peking dodrží americké sankce a zároveň bude pokračovat v podpoře ruské ekonomiky prostřednictvím čínského finančního systému“.
García Herrero popsala nedávné kroky čínských bank jako „odraz stávajících sankcí“, ale ne jako vývoj, který „znamená víc“.
V každém případě dolehly potíže i na podnik, který je symbolem vazby mezi Ruskem a Evropou: „Vzhledem ke geopolitické situaci a sankcím byla společnost Nord Stream 2 AG nucena vypovědět smlouvy se zaměstnanci,“ píše agentura TASS.
