Ruský prezident Vladimir Putin dal ve svém projevu najevo jednu zásadní věc. Jeho ambice už dávno sahají dále než na Donbas. V podstatě by se celý jeho dlouhý a chvílemi díky nudným (a často fakticky nesprávným) detailům únavný proslov dal shrnout do jednoho souvětí: Ukrajina nikdy nebyla samostatným státem a momentálně je nesvéprávnou kolonií. Pokračoval tím, že ji jako loutku používá NATO, které jejím prostřednictvím chce zničit Rusko. Došlo i na klasické lži o vojácích NATO v Ukrajině, ale i na lži nové, když Putin prohlásil, že prý Kyjev usiluje o zisk taktických atomových zbraní. Opět byl připomenut neexistující slib USA o nerozšiřování NATO o východoevropské země. Projev byl de facto vyhlášením války nejenom Ukrajině, ale celému Západu.
Ukrajina prý vznikla jen díky V. I. Leninovi. Bolševici zvolili svazový formát, protože se především za každou cenu chtěli udržet u moci. V tom udržení moci má Putin pravdu. Co už ale neříká, je, že právě a jen díky svazovému formátu dokázal SSSR, který Putin označuje za historické Rusko, absorbovat periferní území rozpadlé carské říše. Ukrajina se od roku 1917 pokoušela o autonomní či plně nezávislou existenci sama.
Přes podpis mírové smlouvy mezi Ukrajinou a ruskými bolševiky však byla v okamžiku, kdy to bylo pro Lenina příhodné, země vojensky dobyta. Pro bolševické vedení nebyla nikdy možnost zároveň vytvořit unitární komunistický stát a zároveň v jeho rámci udržet Ukrajinu. Putin naprosto samozřejmě opomněl dlouhou historii ukrajinské státnosti předcházející pomalé anexi ze strany ruské carské říše.
Ukrajina není stát, tvrdí Putin
Cílem Putinových slov bylo naprosto delegitimizovat Ukrajinu a napadnout právo Ukrajinců na sebeurčení. Tomu odpovídal i další nepřesný historický exkurz do doby konce SSSR. Politické vedení SSSR prý podlehlo nacionalistickým tendencím na periferiích země. Způsobilo tak prý rozpad tzv. historického Ruska. Je dobré si uvědomit, že tento argument vlastně podobně napadá nezávislost pobaltských států. Putin by nejspíš byl nejradši, kdyby se Moskva tehdy vzpurná území pokusila udržet silou.
Ruský prezident také tvrdil, že Ukrajina je v současné době jen kolonií Západu a zemí, kterou si rozkradli bohatí. Opět si pomáhal nepravdami. To když tvrdil, že firma Antonov od roku 2016 nic nevyrábí. Přitom momentálně jsou tam ve vývoji dva moderní letouny, jeden ve spolupráci se Saúdskou Arábií a druhý s Tureckem. Byla to snaha vykreslit Ukrajinu jako zemi, kterou si Západ rozkradl a zničil její průmysl. Je to narativ, který dobře známe, protože ho slýcháme od našich komunistů ohledně své vlastní země.
Blábolení o agresivní Ukrajině a NATO
Po ostudném úvodu, popírajícím právo celého jednoho národa na sebeurčení, následovala snad ještě ostudnější část, v níž Putin Kyjev obvinil mimo jiné z toho, že usiluje o získání taktických atomových zbraní. Také opět opakoval lži, že na Ukrajině působí vojáci NATO, a dokonce prý ukrajinskou armádu řídí přímo Washington. Chyběli snad už jen pověstní vrazi z Wall Streetu.
Nemohli samozřejmě chybět i nechvalně proslulí ukrajinští fašisté. Ti prý řídili puč v roce 2014 a teď prý vyvražďují civilisty na Donbase. Mrazivě znělo Putinovo varování, že Rusko udělá vše pro potrestání údajných původců požáru budovy v Oděse, během něhož zemřelo přes 40 zastánců Viktora Janukovyče. K tomu došlo během střetů, které byly násilné z obou stran, a zápalné bomby házely taktéž obě strany. Smrt tolika lidí je nepochybně tragická, ale Putinovo varování, že původci budou potrestáni, lze naplnit, jen pokud Rusko ovládne celou Ukrajinu.
Uznání ozbrojených uskupení DLR a LLR
Celý projev směřoval k jedinému cíli. Putin, jak se všeobecně předpokládalo, uznal státnost ozbrojených skupin Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Otázka ovšem je, v jakých hranicích. Putinův projev, který byl vlastně směsicí všech klišé, historických nepravd a manipulací, jež už ruský prezident někdy v minulosti pronesl, totiž naznačuje daleko větší ambice. Minimálně si lze vsadit, že po uznání bude následovat dislokace ruských vojáků na tato území, tentokrát už otevřená.
Co se stane dále, je těžké odhadnout. Je možné, že se Putin spokojí „jen“ s vykucháním Ukrajiny. Ke konci projevu ale ruský diktátor mimo jiné řekl, že sankce proti Rusku budou zavedeny tak jako tak. To může značit, že je připraven je přijmout. Pokud s nimi počítá a nehrají tedy roli v jeho rozhodování, dávalo by smysl vojensky si ukousnout všechno, co půjde. Tak jako tak je jeho projev otevřeným vyhlášením války nejenom Ukrajině, ale i celému Západu. Jestli zůstane studená jako ta minulá s tzv. historickým Ruskem, se teprve uvidí.