Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Uncredited
FOTO: ČTK/AP/Uncredited
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé od roku 2011 neuskuteční každoroční tiskovou konferenci pro novináře. Dokonce i v roce 2020, kdy vrcholila pandemie covidu-19, se tisková konference konala – s nejrůznějšími bezpečnostními opatřeními. Na Putinovu tiskovou konferenci byli akreditováni téměř všichni, kdo poslali přihlášku, s jedinou podmínkou: prověření Federální ochrannou službou. Letos ovšem nebude nic.
Politický analytik Andrej Kolesnikov hovořil pro Nastojaščeje Vremja o tom, proč se Kreml nakonec rozhodl letos Putinovu tiskovou konferenci neuspořádat.
Kolesnikov soudí, že od Putina ani nikdo nic nečekal. Pronáší poměrně hodně projevů a všechno, co mohl říct, už řekl, „všechny mantry, které 28krát zopakoval, jsou známé,“ říká analytik. Média jsou od počátku „speciální operace“ zcela zpacifikována a bylo by divné na tiskovou konferenci vůbec pomýšlet.
„Putin je v zásadě na cestě k absolutní bunkerizaci sebe sama. Je připraven mluvit spíše z kazatelny, jeho žánrem je spíše monolog než dialog. Stále rád mluví. Možná by ho bavilo sedět čtyři nebo pět hodin a debatovat, ale na tiskové konference nebo přímé linky není vhodná doba. Jde o zcela odlišné žánry, které však zahrnují, byť připravené, otázky. A odpovídat na ty standardní není vůbec zajímavé. Myslím, že to není zajímavé ani pro Putina,“ soudí Kolesnikov. Navíc i loajální novináři by se třeba mohli zeptat, jaké jsou cíle současného tažení, a v Kremlu to nejspíš sami nevědí.
Putin sám už navíc nepotřebuje žádnou legitimizaci svého jednání a předstírat otevřenost a něco vysvětlovat.
„Nikdo se už za nic nestydí, dokonce ani za to, že oslavuje násilí, oslavuje raketové útoky, aniž by se obtěžoval vysvětlit, nakolik to odpovídá pravidlům, která ve světě existují, přinejmenším pravidlům vedení války. Právě tato ztráta studu vlastně přehlušuje potřebu kontaktu, jiných názorů, alternativních postojů, veřejné debaty a tak dále. Senátor Klišas, který autoritářský zákon připravuje, řekl: ‚Nejdůležitějším legislativním krokem jsou slova prezidenta.‘ Slova prezidenta jsou nadřazena zákonům. Ukazuje se, že prezidentova slova jsou nadřazena ústavě. To ukazuje, že ani představitelé druhé úrovně, tedy establishmentu, se již neostýchají říkat své názory. Nemluvím o kremelských talk show, kde už se denacifikuje Kazachstán a tak dále. V této situaci nechce nic, jde dopředu. A to je mimochodem nebezpečné pro zemi i pro svět,“ popisuje Kolesnikov bídný stav současné ruské elity.
Putin by třeba mohl aspoň přednést nějaký velký projev. Je zapotřebí nějaké poselství do budoucna. Jenomže podle analytika to nejde, protože neexistuje žádná budoucnost. Nemůže ani národu sdělit, že příští rok bude mír, protože třeba nebude. Proto už Putin vystupuje při takových příležitostech (na dálku přes internet), jako je spuštění „továrnu na krůty“. To se skutečně stalo.
Přesto je možné, že se k formátu dlouhé tiskové konference ruský vůdce ještě vrátí. „Kromě bunkerizace je tu vlastně ještě jeden proces, který lze vysvětlit psychologicky – nazval bych ho fidelizace – rád a dlouho mluví. Neunavuje ho to, sedí mnoho hodin. Možná se to teď změnilo, ale i na nedávných tiskových konferencích je vidět, že mu diskuse na různá témata nechybí. Dříve miloval i konfliktní témata, ale pak se mu trochu přestala líbit a začal být podrážděný: hrají mu tváře a zlobí se,“ popisuje Kolesnikov proměnu Vladimira Putina.
V každém případě se i experti shodují na tom, že jisté je nyní jen to, že jisté není o budoucnosti Ruska nic.
