Kontroverzní novinář Tucker Carlson při rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Rozhovor, který ruský prezident Vladimir Putin poskytl americkému moderátorovi Tuckerovi Carlsonovi, u televizních diváků v Moskvě propadl. Interview, kterému se dělala velká reklama a o kterém Kreml tvrdil, že jej dychtivě sledoval celý svět, se v ruské metropoli nedostal ani mezi deset nejpopulárnějších televizních pořadů v uplynulém týdnu, uvedl na svém webu list The Moscow Times s odvoláním na údaje od společnosti Mediascope.
Na žebříčku této společnosti skončilo interview s Putinem na 11. příčce, daleko za seriálem z lékařského prostředí a těsně před televizním kvízem. Podle žebříčku, sestaveného na základě průměrného počtu diváků starších čtyř let a jejich podílu na celkovém počtu obyvatel, se rozhovor s ruským prezidentem ocitl na stejné úrovni jako dokumentární seriál o zločinech spáchaných v sovětské éře.
Putin podle těchto čísel výrazně „prohrál“ i s pořadem o „nových ruských senzacích“ v podobě moderátorky Xenije Sobčakové, která byla Putinovou soupeřkou v prezidentských volbách v roce 2018. U volebních uren tehdy ovšem výrazně vyhrál Putin. U televizních diváků ale Putin tentokráte nedostihl ani propagandistické pořady typu Vesti něděli Dmitrije Kiseljova a Moskva, Kreml, Putin.
Skutečnost, že se Putinovo interview – první poskytnuté moderátorovi ze Západu od rozpoutání války – nedostalo mezi desítku nejsledovanějších pořadů, „je nečekané překvapení“, usoudila televizní kritička Anna Borodinová.
Údaje společnosti Mediascope jsou zatím jen za Moskvu, za celou zemi mají být k dispozici později, dodal deník.
Putin v rozhovoru tvrdil, že Ukrajina patří mezi „historická území“ Ruska, a příčiny ruské invaze hledal v éře Kyjevské Rusi v devátém století. Kromě toho prohlašoval, že je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo. Ruský prezident také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko.
Carlson podle portálu Meduza nedal Putinovi ani jedinou nepříjemnou otázku, jakkoli to před rozhovorem sliboval, a nechal autokrata, aby „vyprávěl to, co vždycky“.
Putin si během rozhovoru rovněž stěžoval, že jej Západ „oklamal“ a „vodil za nos“ údajnými sliby, že se NATO nerozšíří na východ, a domáhal se ukončení dodávek amerických zbraní Ukrajině ještě před zahájením případných jednání o míru. Tvrdil, že v ruské ekonomice „nic nezhroutilo“ a odmítl pokládat za problém rostoucí závislost Ruska na Číně. Filozofie čínské zahraniční politiky podle Putina „není agresivní“ a „vždy hledá kompromis“, poznamenaly The Moscow Times.
