Na svém posledním zasedání přijala Rada bezpečnosti OSN jednomyslně prohlášení k situaci na Ukrajině. Jde o první dokument přijatý tímto orgánem od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a navíc se v něm ani jednou neobjeví slova válka, invaze či konflikt. Alibistický text, v němž se „Rada bezpečnosti poprvé jednotně vyslovila pro mír na Ukrajině“, je dílem Mexika a Norska.

Protože prohlášení Rady bezpečnosti OSN se přijímají na základě konsensu, musejí podle nepsaných pravidel vyhovovat všem. Ovšem mezi stálými členy, kteří mají právo veta, je také Rusko. Takže vydané prohlášení musel schválit i stát, který svoji agresivní válku stále označuje jen za speciální operaci. Rusko takto již 25. února vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, neboť tento návrh jeho invazi odsuzoval. Příprava dalšího prohlášení, které Rada bezpečnosti OSN formulovala tak, aby ho schválilo i Rusko, trvalo takřka čtvrt roku, během něhož kromě jiného ruské jednotky nadále vraždily, znásilňovaly, mučily a masakrovaly civilisty v ukrajinských městech. Rada bezpečnosti se tak kvůli systému svého fungování stala zcela podružným orgánem, který nemůže tuto agresi nijak odsoudit, ani přesně pojmenovat. Vždy by došlo na ruské veto.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Babiš má s Putinem mnoho společného

Nový Týdeník FORUM si všímá toho, co má společného Andrej Babiš s Vladimirem Putinem – je toho dost, výčet shodných…

„Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině. Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky,“ píše se v prohlášení, které zároveň vyzývá generálního tajemníka OSN Antonia Gutterése, aby ji o vývoji informoval, a také mu vyjádřila „silnou podporu“ v úsilí o nalezení mírového řešení. Guterrés se totiž v minulém týdnu v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Jinak ovšem dopadla hlasování Valného shromáždění OSN, kde žádná ze zemí nemá možnost jakoukoliv rezoluci blokovat. Valné shromáždění od počátku ruské agrese přijalo již dvě rezoluce. V rezolucích byla odsouzena ruská agrese proti Ukrajině, ruské jednotky byly vyzvány, aby se stáhly, a Valné shromáždění také požadovalo zajištění ochrany civilistů, zároveň obvinilo Rusko z humanitární krize na Ukrajině. Tyto rezoluce jsou sice nezávazné, ale mají značnou politickou váhu a Moskva se díky tomuto pevnému postoji většiny světového společenství ocitá v diplomatické izolaci.