K derogaci neboli pozastavení některých článků Úmluvy o lidských právech a základních svobodách vyzvala členské státy Rada Evropy. Instrukci rozeslala všem 47 členským zemím. Státy, které rezignovaly na některá práva a svobody obyvatel, by to měly oznámit podle článku 15 Úmluvy Radě Evropy.

Nezbytnost, přiměřenost i délku opatření, ale také konflikt některých práv s některými svobodami vyhodnotí v případech stížností proti státům Evropský soud pro lidská práva, upozorňuje Rada Evropy. Soud nikdy neospravedlní jednání státu v rozporu se zákonností a přiměřeností, upozorňuje Rada Evropy.

O tom, že Česká republika by měla podle článku 15 pozastavit platnost části Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, protože obyvatelé přišli o základní práva a svobody kvůli zákazu vycestování ze země, zákazu shromažďování, praktikování náboženství, zákazu uzavřít manželství a dalším omezením v rozporu s Úmluvou, Česká justice informovala. Podle právníků zabývajících se Úmluvou a mezinárodním smluvním právem je derogace dokonce povinností členského státu Úmluvy.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Nyní k derogaci podle článku 15 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách vyzvala sama Rada Evropy. Zakladatelská instituce Evropského soudu pro lidská práva, která sdružuje 47 smluvních zemí Úmluvy z Evropy včetně Ruska, Balkánu nebo Ukrajiny, obeslala minulý týden členské země informací, jak jednat ve stavu nouze nebo ve stavu ohrožení ve vztahu k Úmluvě. „Účel tohoto dokumentu je poskytnout vládám návod, jak jednat v současné bezprecedentní zdravotní krizi masového měřítka způsobem, který respektuje základní hodnoty demokracie, vládu práva a lidská práva,“ uvádí v úvodu Rada Evropy.

Státy hlásí pozastavení práv a svobod, ČR nikoli

Úmluva o lidských právech a základních svobodách je v tomto považována za unikátní, když jednotlivým vládám umožňuje ve stavu krize některá práva suspendovat s náležitým odůvodněním. „I ve stavu nouze musí převládnout stát práva. Je základním principem vlády práva, že všechna opatření a akce státu musí být v souladu s právem,“ upozorňuje Rada Evropy mimo jiné na zásadu legality, která platí i ve stavu nouze.

Dále čtěte

Autoritáři v desítkách zemí zneužívají pandemie koronaviru k upevnění moci

Pohled na počínání autoritářů po celém světě ukazuje, že lidská práva a občanské svobody jsou během pandemie koronaviru zvláště ohrožené.

Některé členské země Rady Evropy, které vyhlásily nouzový stav a omezily svobodu pohybu, jako například Estonsko, už svoji povinnost splnily a derogaci ohlásily. Kromě Estonska tak učinilo například Rumunsko, San Marino, Arménie, Gruzie nebo Severní Makedonie. Česká republika žádné pozastavení svobod a občanských práv neohlásila a Úmluvu ignoruje, přestože zákazy a omezení aplikuje.

Restriktivní opatření, která státy přijaly, mohou být v současnosti kvůli nemoci COVID-19 oprávněná, a to dokonce i podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Některá ustanovení Úmluvy však vůbec pozastavit nebo vypovědět nelze. Patří k nim například ustanovení Úmluvy vztahující se k právu na život a k zákazu mučení a nelidského zacházení, a tedy k léčení lidí, které lidem nesmí být odepřeno. „Některá opatření výjimečné povahy však mohou vyžadovat derogaci,“ uvádí Rada Evropy. „Možnost učinit tak je důležitou součástí systému, kterým se ve skutečnosti potvrzuje aplikace Úmluvy a jejích mechanismů v kritické době,“ vysvětluje proces Rada Evropy.

Důvody a přiměřenost odebrání práv lidem posoudí soud

„Derogace bude posuzována Evropským soudem pro lidská práva v případech, které před soud budou předloženy,“ upozorňuje Rada Evropy s tím, že na prvním místě je odpovědnost vlád za život národa. Derogace je rovněž předmětem úředního postupu a má formální náležitosti. O opatřeních, jejich důvodech, době přijetí musí být plně informován generální tajemník Rady Evropy jako správce depozitu ratifikované Úmluvy, uvádí k postupu Rada Evropy.

Rada Evropy hned v úvodu své informace členským zemím jmenuje, která práva a základní lidské svobody nesmějí být podle Úmluvy omezeny nebo dokonce zrušeny. Je to právo na život s výjimkou válečných aktů, zákaz mučení a nelidského zacházení, zákaz otroctví a pravidlo „zákaz trestu bez zákona“. Dále není možné odstoupit od zrušeného trestu smrti a od práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát v jedné věci.

Evropský soud pro lidská práva přijme derogaci jako oprávněnou odchylku a výjimku z Úmluvy, ale nikdy nemůže ospravedlnit jednání, které je v rozporu s Úmluvou, respektive s požadavky zákonnosti a přiměřenosti,“ upozorňuje členské státy Rada Evropy.

Převzato s laskavým svolením serveru Česká justice.