Poslanec SPD Radek Koten FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Radek Koten, přední myslitel SPD Tomia Okamury, přispěl do pokladnice lidského vědění svým postřehem o globálním klimatu. Myslel to dobře, a dopadlo to jako vždycky.
Někdejší šéf Výboru pro obranu a bezpečnost sněmovny (kdo by to byl řekl, kam to dotáhne) se kdysi proslavil, když sdílel konspirační informaci z webu Lajkit.cz. Tam se tvrdilo, že mikrovlnné trouby jsou nebezpečné, a proto byly v roce 1976 zakázány v SSSR. Poté, co se na jeho hlavu snesla vlna výsměchu, vymlouval se, že jen chtěl vyvolat diskuzi.
Věda ale pana poslance přitahuje stejně neodolatelně jako lampa můry.
„Až vám bude někdo zase tlačit do hlavy to ‚globální oteplování‘, co mu odpovíte?“ ptal se teď na svém facebooku.
Co vzbudilo jeho zvídavost? Článek na webu ČT24. „V německém městě Reutlingen ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko musely uprostřed léta vyjet do ulic sněžné pluhy. V pátek se městem na západě Německa prohnala lokální bouřka s krupobitím a silným deštěm a ulice zůstaly pokryté vrstvou bílých krup ve výšce až 30 centimetrů.“
Ano, když v parném létě padá z nebe něco studeného, co jinak nepadá, vzbudí to jistou pozornost. Kroupy ovšem v létě občas padají, není to moc zajímavé. Pozoruhodnější by bylo, kdyby se třeba z nebe snášely balíčky ruské zmrzliny.
Odpověď na otázku pana Kotena se dá vyjádřit několika slovy. Klima není to samé jako počasí. AI nazvaná poeticky Monica by to poslanci vysvětlila šířeji: „Počasí se týká momentálních podmínek v atmosféře, jako jsou teplota, srážky, vítr a oblačnost, a může se měnit velmi rychle. Například dnes může být slunečno a teplo, zatímco zítra může být chladno a deštivo. Klima je dlouhodobý průměr počasí v určité oblasti, zahrnující průměrné teploty, srážky a další faktory po dobu několika desetiletí. Klima se může lišit v různých částech světa a může být ovlivněno geografickými faktory, jako jsou hory nebo oceány.“
Kdyby globální oteplení způsobilo tak mocné tání arktických ledovců, mohlo by to odklonit Golfský proud, který ohřívá Britské ostrovy. Následkem oteplení by pak bylo lokální ochlazení.
Ano, to už je náročné, chápeme.
Tak zase jednodušeji: ledové kroupy nejsou sněžení.
„Kroupy vznikají, když silné proudy stoupajícího vzduchu, tzv. stoupavé proudy, vynesou kapky vody dostatečně vysoko, aby zmrzly. Silný stoupavý proud umožňuje, aby kroupy narostly do dostatečné velikosti a pak dopadly (aniž stačí roztát) na zem. Jednoduše řečeno, čím silnější je vzestupný proud, tím větší jsou kroupy. Jakmile se zvětší natolik, že začnou padat, řítí se k zemi rychlostí až 90 km/h a na zem dopadnou přibližně za minutu a půl! Malé kroupy se obvykle rozplynou, než dopadnou na zem, ale ty větší na zem dopadnou a mohou způsobit rozsáhlé škody,“ píše web Weatherbug.com.
A proč se to děje i v létě?
„Krupobití se nejčastěji vyskytuje ve středních zeměpisných šířkách na začátku léta, kdy jsou teploty při povrchu dostatečně vysoké, aby podporovaly nestabilitu spojenou se silnými bouřkami, ale horní vrstvy atmosféry jsou stále dostatečně chladné, aby se v nich udržel led.“
Tolik doučování pro odborníka z SPD. Dopad to nebude mít žádný, protože lidé tohoto typu potřebují vědu označovat za neomarxistický podvod, aby více vynikl jejich autentický selskorozum srozumitelný masám. Masy pak volí SPD a Tomio Okamura bude mít zajištěn příjem potřebný k vybavení své vlastenecké tubusové vily. Může si tam třeba vybudovat nějaký bunkr, kde by přečkal veškeré změny klimatu planetárního i politického.
