Bývalý předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) FOTO: CTK
FOTO: CTK
NÁZOR / Do tváře hnutí ANO Radka Vondráčka vjela nečekaná životní síla, když se o něm chvilku mluvilo jako o kandidátovi na post ministra zahraničí. Najednou se velmi začal zajímat o zahraniční politiku a neustále vykládá, jak by měla správně vypadat. „Už Miloš Zeman zmínil, že bych byl výborný ministr zahraničí. Ale vždycky se může objevit nějaký expert mimo poslanecký klub,“ tetelil se Vondráček po chvále takové veličiny. Normální člověk by takové doporučení spíše tajil a své názory by si nechal pro sebe. Ne tak Vondráček.
„Mezinárodní politika je tvrdé řemeslo. Vždycky se nakonec prosadí pragmatismus. A o servilitu v podání vlády Petra Fialy prostě už nebude zájem. Proto neustále upozorňuji, že musíme konečně začít dělat realistickou zahraniční politiku, abychom jako Česko v tomhle tvrdém světě obstáli,“ napsal na sociální síti X Vondráček.
Podnětem se Vondráčkovi stalo, že premiéra Petra Fialu nepozvali na nějakou večeři s Volodymyrem Zelenským, a odkazuje na článek v Deníku N. „Na středeční večeři v Bruselu s ukrajinským prezidentem, kterou pořádal generální tajemník NATO, nepozvali zástupce Česka. I přestože je republika jedním z předních podporovatelů Ukrajiny. Čeští diplomaté zjišťují, proč se to stalo,“ píše se tam.
„My to oficiálně nevíme. Zjišťujeme to. Ale myslíme si, že jedním z důvodním bude, že se toho účastnily hlavně země, které mají stále nějaké zásoby, ať už jde zbraně, nebo peníze, které mohou rychle dodat na Ukrajinu,“ cituje Deník N jednoho z diplomatů.
Celkem nemá význam tohle řešit. Vztahy mezi Českem a Ukrajinou jsou poměrně jasné, česká muniční iniciativa, kterou hnutí ANO Andreje Babiše z nějakých důvodů zlehčovalo, je považována za významný počin. Podle agentury Reuters na schůzce byli německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský prezident Andrzej Duda, ministři zahraničí Francie a Velké Británie a nejvyšší představitelé EU Ursula von der Leyenová a Antonio Costa. Mohli bychom vyjmenovat řadu významných evropských zemí a zemí sousedících s Ruskem, jejichž zástupci se setkání neúčastnili.
Jak si Vondráček představuje to „tvrdé řemeslo“ zahraniční politiky, je zjevné z toho, že hájil ostudné hlasování europoslanců ANO o usnesení vyjadřujícím silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzujícím rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Proti byli i komunistka Kateřina Konečná, její souputník ze Stačilo! Ondřej Dostál nebo Filip Turek z Motoristů.
„Tvrdé řemeslo“ na Vondráčka dolehlo už při jeho návštěvě v Moskvě v roce 2018, když byl předsedou sněmovny. Před činovnicí Putinova režimu Valentinou Matvijenkovou (která je na sankčním seznamu) se změnil v hromádku amorfní plastelíny, nakydal hnůj na média vlastní země a obvinil je z „rusofobie“ a ujišťoval ji, že náš lid tak nesmýšlí.
„Měli bychom se snažit, aby se naše národy lépe poznaly, protože nyní vyrostla nová generace, která nemá o Rusku žádné podrobné informace, která se ve škole neučila rusky. A my musíme hledat ne to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje,“ blekotal čtyři roky po anexi Krymu a po čtyřech letech nevyhlášené války Ruska proti Ukrajině Vondráček. Citoval ho tehdy pečlivě ruský web interaffairs.ru. Takové osůbky mají v Putinově říši rádi a považují je za zdravé síly na jinak dekadentním a hynoucím Západě.
Celkem jasnou představu o tom, kam by podle Babišových spolustraníků mělo Česko směřovat, si uděláme snadno z toho, když se díváme na dva nejbližší Babišovy spojence. Jsou to lokajové Kremlu Viktor Orbán a Robert Fico. Robert Fico se teď vydal do Kremlu, aby se tam poníženě klaněl válečnému zločinci Vladimiru Putinovi. Navenek se tváří, že řeší problémy s dodávkami plynu, ty by měl ale řešit s Ukrajinou, protože potrubí vede přes její území. Nedává to žádný smysl, leda že tam Fico odjel řešit něco úplně jiného.
„Pamatujme si to. Robert Fico opouští Slovensko v nejtěžších chvílích. Naše zdravotnictví, školství, ekonomika, energetická soběstačnost jsou mu ukradené. Místo toho nás vytahuje z Evropy a slouží ruské propagandě. Tranzit zemního plynu se řeší v Kyjevě, ne v Moskvě. Nic pro nás neudělal, jen nám posloužil,“ napsal na síti X předseda strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Zemanovský směr zahraniční politiky naprosto zkrachoval. Pokud považuje Radek Vondráček Zemana za nějakou autoritu v této oblasti, svědčí to o jeho myšlenkové chabosti. Stejně tak, pokud si myslí, že je „pragmatické“ chovat se stejně jako Orbán a Fico. Jeho zmatenost vynikne ještě více, když mluví o „servilitě“ současné vlády. Servilitě vůči komu? Tahle vláda dělá v zahraniční politice to, co je správné a co jediné má nějakou perspektivu. Servilně se chovají ti, co si nasazují červené čepičky a podlézají psychopatickému bankrotáři a odsouzenému zločinci Donaldu Trumpovi. Kdo bude volit tuhle partu neschopných podlézajících klaunů, bude volit ostudu, ponížení a chudobu.
