Nejrůznější uskupení protestující proti vládě se ve svém vzájemném boji o to, kdo je větší a radikálnější „vlastenec“, zviditelňují nejnemožnějšími způsoby, často za hranicí zákona. Prozatím nejbláznivější skupinkou na scéně se jeví parta amatérských zedníků jakéhosi pana Machaly, která má v plánu na Prvního máje zazdít vstup do sněmovny. Podívejme se, jak si to představují.
Na sociálních sítích často čteme nespokojené výkřiky těch, kterým „obyčejné“ protivládní a proruské demonstrace s pódii a řečníky připadají málo radikální. A to i ty, na kterých musí kvůli násilnostem účastníků zasahovat těžkooděnci a kvůli jinému kriminálnímu chování běžní policisté. Žádají místo slov činy. A tak se v něčí hlavě vylíhla myšlenka zazdít betonovými deskami vchod do poslanecké sněmovny. Pomatená facebooková událost (na akce s pravděpodobně protizákonným obsahem neodkazujeme, poz. red.) má poněkud podivný název „Zazdíváme sněmovny politiků“, ale možná si nezvaní stavitelé myslí, že dolních komor parlamentu máme v ČR hned několik.
„Proč zazdívat vstupní dveře o víkendu? Raději bych to posunula na pracovní den, a pokud možno, až tam budou pokud možno úplně všichni. Zazdít je tam, nedodat jim krmivo, aby také trochu poznali, jak je jejich voličům, kteří jim dali důvěru, a oni se jim za ni takto snaží poděkovat…“ píše radikální paní Marcela Dulková, účastnice facebookové diskuze, která si uvědomuje, že 1. květen je svátek. Očekává prý, že akci bude provázet střelba, a navrhuje nechat poslance uvnitř „chcípnout hlady“. Machala Dulkové odpovídá: „Pokud bude policie drzá, třeba dojde i na tohle… a podporu větší části národa. Volím variantu nenásilnou.“
„Drzostí“ zřejmě myslí to, že jim policie v nepovoleném konání zabrání – protože každý opravdu nemůže stavět zdi, byť třeba jen na chodníku, kde ho jen napadne. Dál pak Machala upřesňuje způsob stavby i plán postupu proti policistům: „Ytong 5 cm a bude se stavět zavětrovaně… do tvaru T.… jednotlivě a lepeno rychlou pěnou. Trubičková bez trubičky může posloužit i na sebeobranu… jasná zpráva.“ Dodává ještě, že je řemeslník, ujišťuje, že ta zeď bude držet.
Ivana Seďová se také zlobí, že to má být ve svátek a nenásilný průběh rozhodně nepreferuje: „A už mě to štve! Ty vaše poklidný víkendový demošky jsou k (několik emotikonů lejna). Proč ne v týdnu před sněmovnu? Vyházet to okny ven! A ne se s tím svinstvem s*át!!!“ (Vyhvězdičkováno redakcí.) Podobně to vidí i Vlasta Benešová: „Chtělo by to, aby se konečně národ spojil, aby tam přišla fakt masa lidí. Pak by to také chtělo, aby se přidala i policie. No a pak už by stačilo, aby si každý vzal pár dlažebních kostek a udělat jim ve sněmovně pořádnej průvan.“ Nesouhlasí tedy ani s volbou materiálu a ráda by po lidech házela kamením. „Výborný nápad! A na tvrdo do těch zmetků, kteří nás táhnou do války a k fašistům! Rozumnou cestou to nejde, tak opravdu na tvrdo do nich!“ raduje se účet Jana Sramkova.
A opět je tu předák „zedníků“ Machala a další opakování výhrůžky, že stříkačky s polyuretanovou pěnou na lepení porobetonu mohou být užity proti zasahujícím policistům: „Musíme to těm politickým stvůrám zarazit! Jednu 5cm tvárnici Ytong a PU pěnu sebou! Bude se hodit na jejich rychlé slepení do tvaru anebo jako sebeobrana před policií! Mějte to na paměti, přátelé. Možná je to příklad pro celý svět, jak si lze mírovou ,sametovou‘ cestou zjednat pořádek ve svých národech… odmítnutím politiků.“ A ještě jednou tatáž výhrůžtička: „Zkusíme umírněnou formu. Pokud policie nebude drzá, nechá nás dokončit dílo, pak nebude nutné takto dramaticky jednat.“
„Akce bych řekla je zajímavá a nápad dobrý. Jen si myslím, že policie bude tady z fb mít již informace a těžkooděnci nepustí ani poblíž, natož ke dveřím,“ projevuje náznak racionálního uvažování sympatizantka Marie Lubasová. To se ale vzápětí vytrácí do nenávratna a zdá se, že viděla příliš mnoho akčních a dobrodružných filmů, plných útěků tajemnými katakombami, protože dodává: „A další věc je ta, že poslanecká sněmovna má podzemní chodby a nevíme, kde jsou veškeré tyto východy. Tím se nepozorovaně vždy dostanou pryč.“
Všichni včetně svolavatele věří, že se před vchodem do sněmovny sejde tisíc lidí se spoustou stavebního materiálu. Ten si přivezou tramvají? A předem se radují, že postaví „sarkofág jako u atomového reaktoru, jakým neproklouzne ven ani myš“. Svolavatel, organizátor a autor nápadu s nácvikem práce s porobetonovými deskami Petr Machala, si, zdá se, uvědomuje, že 1. května je svátek, takže sněmovna nezasedá. Buď ale věří, nebo svým věrným alespoň k víře předkládá, že dveře nějak zatarasí do doby, než se nějaký politik pokusí třeba vejít. Současně je ale jemně upozorňuje, že policie jejich „stavbu“ nejspíš nedovolí na místě ponechat, a taky asi ví, že pokus lepit cokoli na zeď či dveře státní budovy by obratem skončil fiaskem. A tak hned poněkud couvá: „Stavět budeme na chodníku a na pevný igelit a zeď bude samonosná a stavby se ani nedotkne.“
Všechno ale nasvědčuje tomu, že žádné stavební desky se nedotknou ani chodníku, ani igelitu před sněmovními dveřmi, a dokonce že ani velká generální stávka, která prý musí následovat hned potom, rovněž tak nějak nenastane. Nebylo by tedy lepší, aby revolucionáři s ytongem přetavili své svaté nadšení do něčeho smysluplnějšího, a když už mají takovou chuť do manuální práce, šli si zvelebovat své obydlí nebo zahrádku? U toho by aspoň nemusela asistovat ze společných kapes placená policie a my všichni bychom tak ušetřili.