GLOSA / Radim Fiala, to je údajně takový ten rozumnější člen SPD, co se „umí domluvit“. Faktem je, že jeho psychický stav působí často daleko vyrovnaněji, než je tomu u jeho šéfa Tomia Okamury. Avšak ani on nikdy nezapomene na to, aby ukázal, na které straně jeho hnutí stojí. Tedy na straně Ruské federace.

„Ano, i v době.“ Přesně tohle několikrát Fiala zopakoval na opakovaný dotaz moderátorky Terezie Tománkové na CNN Prima News, zda má vážně zato, že bychom měli dávat méně prostředků na obranu i v době, kdy zuří ruská agrese na území Ukrajiny. Ano. Protože pana Fialu ta ruská agrese vůbec netrápí.

Radim Fiala to má těžké. Bojí se extremisty Jindřicha Rajchla. Zároveň ho nepochybně potěšilo, že demonstrace byla neúspěšná. Ale co to vlastně znamená? Že se nedaří mobilizovat? Že těch 10–12 procent radikálně orientovaných občanů chce radši Okamuru než Rajchla? To se ostatně uvidí u voleb, SPD ale samozřejmě musí přizpůsobovat taktiku.

Pozorovat Fialovo vyjadřování znamená, že sledujeme takovou roztomilou snahu ze všeho vybruslit. On sám se chce tak trochu zastat Andreje Babiše, nesmí to ale dělat zase příliš. Chce kritizovat vládu a pochválit Rajchla, zároveň je ale přece jen trochu podivné, že na akci organizované jednou politickou stranou vystupuje člen SPD Jaroslav Foldyna.

Chudáci v SPD to mají prostě složité, a tak se musí držet vlastních jistot. A tou hlavní je neměnná pozice v otázce kolaborace s Ruskem. Škrty výdajů na obranu se dají skvěle zneužít při strašení šetřením, konsolidačním balíčkem a dalšími vládními kroky. Ovšem věc se má tak, že většina lidí vidí, kdo je agresor, vidí, že potřebujeme být v bezpečí, a vidí, že ať lži šíří Okamura, Fiala nebo Rajchl, je to jedno. A to je dobře.