Paní Hana Lipovská nasdílela nové video své kamarádky Jany Bobošíkové na facebook se slovy „Když zemi vládne soudcovstvo“. Mám nepříjemný pocit, že to obě dámy začínají přehánět. Otevřený manipulativní útok na Ústavní soud, na jeho konkrétní soudkyni, který předvedla paní Bobošíková, je v souladu s její celoživotní drahou. Youtuberům se dá tolerovat ledacos. Že však hejty nějaké youtuberky sdílí radní veřejnoprávní televize, tím nabývají útoky paní Bobošíkové na váze. A já mám trochu problém už jen s tím, že radní veřejnoprávní televize útočí na Ústavní soud. A mám opravdu velký problém s tím, JAK na něj útočí – pomocí manipulativních videí a více než spornými termíny jako „soudcovstvo“.
„Když zemi vládne soudcovstvo: Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková je pozoruhodná. Když jsme připravovali dnešní epizodu pořadu ABY BYLO JASNO, přečetli jsme si řadu jejích přednášek, pár nálezů i odborných publikací. Klíč k pochopení jsme ovšem objevili až v její velmi osobní výpovědi, která je součástí pořadu – ve zvycích jejího psa Jeroma. Nicméně, přidávám bonusem i pár perliček z jejích dalších textů, které se už do pořadu nevešly: „Milé čtenářstvo, (…) Ještě předloni bych Vás oslovila jako milé čtenářky a čtenáře. (…) Když ale sem tam v oslovení či označení povolání použijeme oba rody, získává to na významu, už to není neutrální generické maskulinum, ale zdůraznění dvou rodů, což může náhle vést k silnějšímu binárnímu pojetí – lidé jsou jen muži, nebo ženy. Po seznámení se s osudy transosob a s fenoménem intersexuality mám pocit, že takové oslovení může vlastně někomu i ublížit. Docela brzy jsem začala číst feministickou literaturu. Prvními feministickými spisovatelkami, s nimiž jsem se seznámila, asi byly Božena Němcová nebo Astrid Lindgren.“ Konec citace, tím reklamní post paní Lipovské, která cituje paní soudkyni, končí. Pak následuje video paní Bobošíkové.
Jana Bobošíková a močení psů
Paní Bobošíková takříkajíc „odhodila masku“ a nechala vyplout ošklivé bažiny své hluboké neznalosti. Ještě se k ní asi nedoneslo, že jistý Konrad Lorenz založil skoro před sto lety vědu jménem etologie, která zkoumá chování zvířat, a zjistil, že pro společenské živočichy platí vcelku univerzálně některé vývojové zákonitosti – například rivalizace samců. A že za to dostal Nobelovu cenu. A že tyto mechanismy, společné lidem, vlkům, ale některé třeba i kavkám, jsou opravdu nejlépe vidět na zvířatech, protože jsou tam méně skrývané. A že samčí rivalizace mužů – permanentní snaha o rozšiřování vlastního teritoria, vlivu a dosahu hnaná sobeckým genem – se opravdu nejlépe demonstruje na močení psů. Je to tam totiž viditelnější, u dospělých mužů to bývá sublimováno do boje o funkce, vliv a peníze.
U chlapců na počátku puberty je pozorovatelná taková aktivita přímo, nesublimovaná, ale maminky to nerady vidí – tak se o tom nemluvívá. V tom věku je v partách chlapců celkem běžné soutěžit, kdo dočůrá nejdál. Je mi už padesát šest let, a dodnes mne ponižuje, že nade mnou tenkrát vyhrál Vašek Zeman. Takže paní soudkyně mluví zcela jasně, pravdivě a srozumitelně. Srozumitelně pro lidi alespoň se základy dnešních vědomostí o sociálních procesech. Ty zvířecí jsou totiž těm lidským podobné až dojemně: Kavky – samice – získávají statut dle partnera. A stejně jako samice kavek s vysokým postavením v hejnu už „za svobodna“ po „svatbě“ dávají nadřazenost najevo jen té kavce, co je v hierarchii hejna přímo pod ní. S níže postavenými se nezahazují. Když se však samička z Lorenzova hejna z jedné z nejnižších příček hierarchie dostala spárováním se samečkem – vůdcem hejna – nahoru, tak poté velmi přičinlivě klovala a jinak šikanovala úplně všechny kavky pod sebou. Mechanismus „poslíček nakopl kočku“.
No ale k obsahu videa paní Bobošíkové – žánrově spadá do kategorie „hejt“, a jde o hejt na soudkyni Ústavního soudu. Takže začneme, protože v Čechách se na závist vždy chytneme, tím, kolik paní soudkyně bere, pak že podporuje adopci dětí homosexuály (to taky nemaj na vesnici rádi, tak tam dáme trošku pro burany), a že je feministka. No a pak ty hlouposti, že paní Bobošíková nechápe princip mužského soutěžení, a asi nikdy neslyšela, že někdo někoho „pře**cal“.
Diskutér Larry Vorisek
Že si něco hovoří do kamery youtuberka Bobošíková, není důvod ke znepokojení. Máte-li pochybnosti, projeďte si kanály nejúspěšnějších českých youtuberů, a paní Bobošíková je v normě. Je pravda, že řada těch youtuberů je právě v pubertě, ale paní Bobošíková je mladého ducha. Problém je v tom, že její hejty sdílí a propaguje radní veřejnoprávní České televize. A na její zdi pod nasdílenými hejty na Ústavní soud čteme už opravdu povážlivé hejty anonymů smýšlejících podobně jako ona, kterým vytváří platformu: „Toto jsou výroky Českych kolaborantů ve vládě kteří dostali peníze od globalistů a liberální špíny! Úkolem české vlády která dostala od globalistů velké peníze do kapsy je zničit státy a ekonomiku a špína Globalistická která nám ukradne to poslední co máme a to jsou vklady v bankách Tak bude naše peníze investovat do našeho státu a nás česky stát nám ukradne! Lidi probuďte se a do ulic – česká policie zvládne maximálně 4 demonstrace v Čechách – česky národe Povstaň !!!!!!“ (text kopírujeme bez jazykové úpravy – pozn. red.)
A pak je tu opět, jako už mnohokrát, nepochopení paní Lipovské. Ona opravdu – nevím, zda záměrně či samovolně – nechápe, že ke čtenářkám a čtenářům svých textů má autor familiární vztah, a tak jim může říkat „vážené čtenářstvo“? Protože oni sami předtím ten familiární vztah autorovi vyjádřili tím, že si jeho knihu koupili. Ústavní soudci si od paní Lipovské nic nekoupili a nemají k ní familiární vztah, tudíž ona – navíc ve svém mladém věku – je musí oslovovat „Vážené paní soudkyně, vážení páni soudci“. A používat oslovení „soudcovstvo“, jak učinila na facebooku, je hrubá neslušnost. Kromě „sviní“ a „zrůd“ na adresu novinářky z úst radního Xavera Veselého nachází tyto projevy v Radě ČT další posilu v osobě radní Lipovské.
Byly ukončeny všechny smluvní vztahy…
Při opravdu trapném selhání ochranky Václava Klause se k němu – v roce 2012 – na jakémsi výletě zezadu dostal poťapaný mladý sympatizant komunistů a vyprázdnil mu do zad zásobník airsoftové pistole. Nešlo o atentát, šlo o hanebné selhání ochranky, která by bez nejmenšího projevu odporu nechala zastřelit prezidenta, kdyby o atentát opravdu šlo. Klaus to však okamžitě využil k legračnímu vytahování: „Prvně za 100 let našeho moderního státu proběhl atentát na prezidenta republiky.“ Publicista a konzervativec Roman Joch událost komentoval a srovnal Klausův přístup s možnou reakcí Václava Havla. Ten by podle něj celou věc zlehčil, bagatelizoval a obrátil ve vtip. „Nikdy ho nezlomili a nikdy nebyl „cry-baby“. Alespoň ne na veřejnosti. Jenže on byl muž, nikoli ufňukaná kremlofilní bába.“
Roman Joch, který je pro svou práci respektovaný, byl tehdy premiérovým poradcem, což je mnohem méně důležitá funkce než radní ČT: „Jednoznačně se distancuji od slov Romana Jocha zveřejněných na blogu iDnes.cz. K dnešnímu dni byly okamžitě ukončeny všechny smluvní vztahy mezi doktorem Jochem a Úřadem vlády ČR,“ sdělil krátce po Jochově vyjádření tehdejší premiér Nečas v tiskovém prohlášení. Myslím, že nyní je čas, aby parlament ukončil vztah paní Lipovské k Radě České televize.