ROZHOVOR / Nový pražský radní Michal Hroza se zabývá vodou. Ač to může znít nezáživně, opak je pravdou. Pro deník FORUM 24 vysvětluje, jak zásadní téma to je a jakým způsobem souvisí i s kauzami, které v minulých letech plnily stránky novin.

Dobu hájení, tedy prvních sto dní ve své nové roli, máte za sebou. Výměny v dozorčích radách městských společností jsou téměř dokončeny a vy osobně jste byl minulý měsíc jmenován předsedou dozorčí rady Pražské vodohospodářské společnosti. Mají to obyvatelé hlavního města vnímat jako jakýsi drobnohled právě nad PVS?

Ano, máte pravdu, doba hájení naší koalice je již za námi a výměny v dozorčích radách městských společností byly naprosto zásadní i v kontextu kauzy z minulého volebního období. Jsem moc rád, že se nám daří prosazovat i zastoupení opozice do složení těchto kontrolních orgánů. Co se týče mé role předsedy dozorčí rady PVS, tak bych rád podotkl, že v první řadě jde o to, že vodovodní infastruktura a voda obecně je jedna z mých klíčových priorit pro toto volební období. Čeká nás řada strategických projektů a investic a je opravdu naprosto nezbytné, aby vše proběhlo efektivně, svižně a transparentně.

O jaké projekty se jedná?

Letos zahájíme stavbu hrubého přečištění na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově, což je největší akce v roce 2023. Další strategickou akcí je investice do rekonstrukce stávající linky v ÚČOV. Zde se podařilo již znásobit kapacitu novou linkou, dostavěnou v roce 2018. Rekonstrukce stávající linky vyjde přibližně na sedm miliard korun v aktuálních cenách, vliv na finální cenu bude mít však samozřejmě i inflace. Délku výstavby odhadujeme na 43 měsíců a určitě půjde o největší vodní dílo v aktuálním volebním období v České republice.

Co další vodohospodářské projekty?

Z dalších důležitých projektů musím zmínit rekonstrukci odželezovny v Káraném nebo protipovodňová opatření v oblasti odpadové soustavy, kde dokončujeme výstavbu ochrany kanalizace v Karlíně.

Jak je to s financováním?

Naplňujeme to, co máme obsaženo v Modré knize, tedy vizi o správě vodárenské sítě do roku 2028. Pokud si chceme udržet vodní blahobyt, ve kterém v Praze žijeme, je třeba do vodohospodářské sítě každoročně investovat alespoň tři miliardy korun. Rada hlavního města schválila, že prostřednictvím PVS letos investujeme 3,18 miliardy korun. Asi 2,8 miliardy PVS použije z nájmu získávaného od Pražských vodovodů a kanalizací. Přibližně 200 milionů představují dotace od ministerstva zemědělství. Rozpočet je nastaven na více než tři miliardy proto, že při projednávání jednotlivých akcí vždy nějaký projekt „přepadne“ do následujícího roku.

A co nás čeká v Praze v dlouhodobějším horizontu?

Skloňovaným projektem je Energocentrum, které by mělo vzniknout na pozemku vedle historické čističky odpadních vod. To by Praze dokázalo zajistit teplo pro stávající obyvatele například v oblasti Veleslavína, ale i pro nové obyvatele v plánovaných čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory. Tedy asi 100 tisíc domácností, což je až 200 tisíc Pražanů. Jsem velkým zastáncem tohoto projektu, jedná se o velice chytré a efektivní řešení, jelikož voda zde dosahuje 15 až 21 stupňů. Prostřednictvím výkonných čerpadel zde lze získat obrovské množství tepla a využít ho. Tento projekt ale přesahuje rozsahem toto volební období.

Hovořil jste o vodním blahobytu, jak jste to myslel?

My jsme v Praze zvyklí, že jakmile otočíme kohoutkem, začne téct pitná voda v té nejvyšší kvalitě a můžeme ji pít. Také nám přijde automatické, že si večer nebo ráno můžeme dopřát všichni horkou sprchu. Pro stovky tisíc Pražanů také právě voda zajištuje teplé radiátory v průběhu zimních měsíců. A samozřejmě je tu s námi voda i v jiných situacích, které si ani nedokážeme představit. Je nezbytné si však upřímně říct, že toto ve světě opravdu není standardem, dokonce i v měřítku západních států. V Praze jsme dosáhli opravdu unikátního stavu, kdy naše vodohospodářská síť je na světové špičce. Naším úkolem je o tento stav náležitě pečovat, ale samozřejmě musíme investovat a posouvat se dál. A v neposlední řadě je nezbytné edukovat mladé generace ohledně vody, jelikož právě dalším generacím tuto infrastrukturu předáme.

Podniknete v této edukační činnosti něco?

Byl jsem tento týden na prezentaci případné rekonstrukce a revitalizace historické Vinohradské vodárenské věže a přilehlého okolí. Projekt počítá vedle citlivé rekonstrukce se zpřístupněním prostoru veřejnosti a vybudování osvětového centra Hydropolis, jež přiblíží veřejnosti pomocí interaktivní a moderní expozice komplexní problematiku vody. Tento projekt, pokud se na něm nalezne koaliční i opoziční shoda, by případně mohl být dokončen ještě toto volební období.

Vraťme se ještě na začátek, konkrétně k PVS. Kuloáry se šíří informace, že se chystají změny ve vedení společnosti. Současný předseda představenstva Pavel Válek byl prosazen ještě tehdejším náměstkem Hlubučkem, je to tak?

Je to tak. Za mě ale není tím problémem, kdo ho prosadil, respektive nominoval, ale že byl na tento post dosazen bez otevřeného výběrového řízení – a to je něco, co bych rád změnil. Pro mě je totiž nepřijatelné, aby na vedoucích pozicích v městských firmách seděli lidé, kteří neprošli „transparentní soutěží“. Nikdo tady ale nechce bourat fungující vedení firem, jen se na problematiku řízení městských firem dívám komplexněji. 

Jak to myslíte? 

Za mého vedení již proběhla aktualizace stanov městských společností, která jim nově ukládá povinnost předkládat prodej majetku s vyšší hodnotou ke schválení Radě hlavního města Prahy a zároveň zavádí informační povinnosti o všech transakcích přesahujících určitou částku. Je naší povinností zajistit, aby bylo s veřejnými penězi, tedy s penězi daňových poplatníků, nakládáno efektivně, srozumitelně a hlavně transparentně.