V této zemi se děje něco veskrze špatného. Překrucování, lhaní a zastírání pravého stavu věcí se totiž stalo již běžným jevem. Problém je, když se takové manýry začnou šířit i z míst, která by měla mít úctu národa, a od lidí, kteří by měli být morální autoritou. Třeba od prezidenta republiky. A pokud ta úcta a autorita nejsou nyní přítomny, tak je to smutný fakt, který nic nemění na tom, jak by to být mělo.

Na takovou manipulaci veřejností jsem narazil v souvislosti s jednou událostí minulých dní. Jde o tzv. lex Babiš. Podle tohoto zákona o střetu zájmů nebudou mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon také zakáže budoucím ministrům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Kritici tvrdí, že je to zákon namířený proti Andreji Babišovi. Pravdou je, že zákon zasáhne až příští vládu, avšak není pochyb o tom, že přijetí zákona vyvolal Andrej Babiš svým nedemokratickým chováním a posilováním své moci, i prostřednictvím svých médií.

A tady se dostávám k tomu mlžení a překrucování. Miloš Zeman se vyjádřil k zákonu kriticky, jak napsali na Babišově iDNES.cz: „Úspěšným starostům a úspěšným podnikatelům by se nemělo bránit, aby vstupovali do politiky a zůstávali v ní, řekl dnes prezident Miloš Zeman ve Rváčově v Pardubickém kraji. Na dotaz místního občana tak komentoval zpřísnění zákona o střetu zájmů, jež ve středu schválila Sněmovna.“

Nepochybuji o inteligenci našeho prezidenta, proto musím s vysokou mírou jistoty předpokládat, že mlží a překrucuje vědomě. Zákon přece neříká nic o tom, že by nesměli podnikatelé vstupovat do politiky. A starosti o starosty si dělá Miloš Zeman už úplně zbytečně. Podnikatelé mohou kandidovat, mohou být členy politických stran, mohou být zvoleni do obecních zastupitelstev, krajů či parlamentu. To je politika a nikdo jim v ní nebrání.

Něco jiného je ovšem státní služba. Jakmile se člověk stane státním úředníkem, a tím člen vlády je, pak musí dodržovat jistá pravidla. Obecně by mělo platit, že každý, kdo pracuje ve státní službě, veřejné správě nebo má exekutivní roli, nesmí čerpat peníze z veřejných zdrojů. Nemůže získávat státní zakázky ministr, který o nich rozhoduje. Nesmí mít firmy pana hejtmana úlevy na daních či pobírat dotace. Nemohou subjekty, které vlastní či řídí státní úředník, pobírat investiční pobídky či jiné státní subvence. Je to jednoduchý princip – kdo spravuje veřejné zdroje, kdo o nich rozhoduje, nesmí z nich čerpat.

To se samozřejmě mnoha lidem, kteří dnes tuto možnost mají, nelíbí. To se samozřejmě nelíbí ministru financí Andreji Babišovi. Proč se to však nelíbí prezidentu Miloši Zemanovi, to opravdu nevím. Že by nějaké skryté záměry a vzájemná podpora?

Z celé situace mi vyplývá, že tady máme ministra financí, který podniká na úkor státu, jehož firmy pobírají obrovské dotace, získávají úlevy na daních a živí je lukrativní státní zakázky. Tentýž ministr financí vlastní média, kterými manipuluje veřejností a distribuuje tak do společnosti zkreslené či rovnou lživé zprávy o svých politických oponentech. To vše je střet zájmů zcela do očí bijící a jistě je třeba to napravit.

A pan prezident tuto nápravu kritizuje a dokonce před veřejností mlží a dělá, jako by tady neměli mít podnikatelé možnost vstupovat do politiky? Co to pro nás znamená, když ten, kdo se shlédl v „pořádku“ komunistické Číny, brání pomocí lží toho, kdo by rád ovládl stát, protože jej považuje za svou pokladničku? Jistě nic dobrého. Jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou.

Autor je předseda Asociace podnikatelů a manažerů.