Andrej Babiš postavil svou kampaň na podporu elektronické evidence tržeb na ošklivé, ale v Česku rozšířené vlastnosti – na závisti. V české veřejnosti je pořád spousta lidí, kteří si neumí představit, že by „podnikatel“ byl poctivý. Poctivý je přece jen zaměstnanec, zatímco podnikání či živnostničení je krajně podezřelé. Tenhle postkomunistický názor Babiš, Mládek, Marksová a spol. přiživují a rozdělují tak společnost. A ministr Babiš toho zneužil i při rozhodování o EET. Prý živnostníci krátí daně, neodevzdávají DPH a hospodští kradou podle Babiše rovnou čtyřikrát. Podívejme se, jak tomu je ve skutečnosti.
Nejprve je třeba konstatovat jednoduchý, zjevný, ale panem Babišem zamlčovaný fakt, že DPH platí konečný spotřebitel. Ano, každý občan, který si koupí rohlík, knihu nebo kolo, platí v ceně DPH. Oběd v restauraci? Kafe v kavárně? Pivo v hospodě? Platíte DPH. Práce řemeslníka? Účes v kadeřnictví? Oprava bot? Platíte DPH. Tedy pokud je obchodník, řemeslník či hospodský plátcem DPH.
Vše je podmíněno jediným úkonem – zákazník si vyžádá účet. Pokud není vystaven účet, stát skutečně o DPH může přijít a může dojít i ke krácení tržby.
Většinou to ovšem vypadá jinak. Na otázku řemeslníka (to je asi nejčastější situace) „chcete to s účtem nebo bez?“ odpovídá zákazník nejčastěji „bez“. Protože to má levnější. Živnostník tím ovšem nic neušetří. Peníze, tedy DPH, které by obdržel od zákazníka proti vystavenému účtu, jen odevzdá státu. Nic z nich nemá, nijak je nevyužije. Zákazník platí DPH státu prostřednictvím živnostníka. Pro živnostníka je to jen práce navíc. Musí vyplňovat formuláře, vést přehled, musí tomu věnovat čas, a ten stojí peníze.
Protože však platí již výše napsané, že plátcem DPH je konečný spotřebitel, platí také, že úniky na daních nepocházejí od malých podnikatelů a živnostníků, kteří nevydávají účtenky. Pokud je stát o něco okraden, a pan Babiš to tvrdí, pak stát okrádají zákazníci, kteří si účtenky neberou. Podle logiky pana Babiše je podvodníkem každý, kdo nechce účet, protože chce službu levnější.
Podle mého však Andrej Babiš záměrně mlží a dělá z komára velblouda. Tvrdím, že při tržbách v hotovosti stát o nic nepřichází. Nebo jsou úniky tak malé, že náklady na správu těchto odvodů jsou podstatně větší než jejich výnos. Naopak, peníze, které zákazníkovi zůstanou, neboť on je ten, kdo ušetří, občan utratí za něco jiného. Tedy se zvyšuje akumulace a peníze se dostávají do oběhu. Jistě je takové využití peněz výrazně efektivnější, než když je dostane stát a utratí je za státní budovy, nefunkční informační systémy, odměny přepláceným náměstkům nebo za předražené státní zakázky.
Shrnu tedy to podstatné:
DPH platí konečný spotřebitel. Zákazník, který nechce ušetřit, nebo se obává, že jeho dodavatel si krátí tržby, si prostě a jednoduše vezme účtenku. Je právem zákazníka dohodnout se svým dodavatelem na ceně a formě úhrady.
Kvůli tomuto byla zavedena EET? Zdá se, že ty důvody budou asi jiné, že pane Babiši?
