Současná krize související s koronavirem bude mít velmi vážné následky pro podnikatele a živnostníky. Mnozí přišli ze dne na den o jediný zdroj příjmů. Náklady přitom zůstávají. Platí zaměstnance, nájmy, energie, úvěry a další. Po EET, kontrolním hlášení a dalších opatřeních, která zavedla vláda Andreje Babiše, bude tato krize zřejmě poslední kapkou. Mnoho živnostníků skončí. Říká to v rozhovoru pro deník FORUM 24 Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků. Bábek také představuje opatření, která by vláda měla okamžitě zavádět, aby co nejvíce živnostníků zachránila.
Co znamenají současná vládní opatření, jako je karanténa a zákaz provozu prodejen, pro drobné živnostníky a firmy?
Vládní opatření nebo spíše (ne)opatření dokazují živnostníkům, jak dalece na ně vláda kašle. Vláda se začala situací živnostníků zabývat až v důsledku našeho vytrvalého tlaku. Zpočátku jen „vyjednávala“ s Hospodářskou komorou ČR, cechy a Asociací malých a středních podniků a živnostníků, což nikam nevedlo, protože tyto organizace nikdy nebudou po vládě nic požadovat, jen s vrtěním ocáskem budou přijímat drobty, které jim vláda shodí ze stolu. Omlouvám se čtenářům za expresivní slovník, ale jsem na vládu i zmíněné s ní spolupracující organizace skutečně rozezlen. Pro živnostníky je laxní přístup vlády k nim příčinou jejich nejistoty a strachu. Mnoho jich je už v existenčních potížích a nad jejich příběhy se člověku chce plakat. Za to může vláda ČR.
Co musí vláda udělat, aby živnostníky zachránila?
Vláda musí jednat rychle a účinně. Jako v každém krizovém řízení je nutné konat opatření dvojího druhu. Na prvním místě je záchrana akutní (zajištění okamžitého přežití) a téměř současně s tím záchrana budoucí existence. Pro okamžité přežití živnostníků musí vláda zajistit: 1. Bezodkladné vyplacení jednorázového příspěvku v nouzi všem OSVČ a malým podnikatelům, kteří zůstali v důsledku vládních opatření bez příjmů, nejlépe ve výši 30 000 Kč, 2. Odložení spuštění 3. a 4. vlny EET do konce tohoto roku, 3. Vytvoření fondu, ze kterého budou živnostníkům a malým podnikatelům hrazeny doložené ztráty. Je nutné, aby si vláda uvědomila, že lidem v nouzi nestačí slíbit, že dostanou (možná) peníze. Oni potřebují dostat ty peníze hned a cash. A nelze v krizi zvyšovat zátěž, ať už finanční, pracovní či psychickou, např. zaváděním EET.
Jsme na prahu nové, hluboké krize?
My prožíváme krizi akutní, kdy jde mnoha lidem o přežití fyzické a živnostníkům o přežití ekonomické. Jak to zvládneme, závisí na vůli vlády. Až tato akutní krize odezní, čeká nás změněná společnost, která bude v nejlepším případě v ekonomické depresi. Mnoho podniků a živnostníků se už nevzpamatuje a pravděpodobně dojde k přerozdělení trhu. Dá se čekat, že posílí ti dnes již silní, takže např. ubude malých nezávislých pekařů a obchodníků a jejich prostor a zákazníky převezmou velké řetězce. Jak velké to přerozdělení bude, to určí právě to, zda vláda nechá živnostníky padnout či nikoli. Může být v zájmu těch největší nechat dnes padnout ty nejmenší.
Můžeme také očekávat zvýšenou nezaměstnanost a všeobecné zadlužení. Naopak pozitivním důsledkem asi bude prudký rozvoj automatizace, robotizace a digitalizace, a to i ve sférách a oborech, kde jsme si to zatím ani neuměli představit. Zatímco dosud byla strategie Průmysl 4.0 spíše atraktivní sci-fi, zítra se stane naší realitou.
Ministryně financí Schillerová tvrdí, že není možnost, jak květnový start poslední vlny EET odložit, případně zrušit. Mluví pravdu?
Když ministryně Schillerová říká, že nejde odsunout spuštění 3. a 4. vlny EET, říká tím, že vláda nechce EET odsunout. Pochopitelně, protože EET je pro tuto vládu ryze politickým projektem, a pokud na něčem chce trvat, tak na EET. Jinak by se totiž mohlo ukázat, že je EET zbytečná, že neposiluje příjmy státu a že je vlastně k ničemu. To se vládě nechce riskovat. Jak je to tedy s možností odložení květnové EET? Je to snadné. Tak jako vláda připravuje ve zrychleném řízení návrh změny zákona o sociálním a zdravotním pojištění (prodloužení doby ošetřovačky a rozšíření i na OSVČ), tak by mohla připravit návrh změny zákona 112/2016 Sb. o evidenci tržeb a požádat Parlament o projednání v nouzovém režimu. A přesně to vláda nechce udělat.
Jako velký ústupek pak ministryně financí uvádí fakt, že kontroly na EET sice budou chodit, ale nebudou pokutovat. Je to přínos, nebo výsměch?
Zákon, zatím platný, zcela jasně říká, že určené skupiny živnostníků (všichni řemeslníci, kadeřnice, kosmetičky, maséři, pedikérky, a další služby, ale také např. lékaři a veterináři) musí od 1. 5. 2020 začít povinně evidovat tržby v systému EET. Zákon také přesně definuje možné přestupky a určuje sankce za jejich spáchání. Není tedy možné, aby kontrolující úředník zjistil přestupek a neudělil za to pokutu, protože to by on přestoupil zákon. Představa, že budou živnostníci omilostněni nebo k nim budou úřady přistupovat shovívavě na základě slibu premiéra Babiše, je představa naivní. Co bude mít vyšší váhu, jakýsi „slib“, nebo zákon? Je to past, do které živnostníky láká nelibý hlas sirény Andreje Babiše.
