Úsvit Tomia Okamury dospěl k západu. Nikoli v geografickém a politickém smyslu slova. Bylo by tedy lépe říci, že došel k rozkladu. Tomiovi poslanci se rozhodli, že se udělají pro sebe a založí si vlastní stranu, protože se jim styl předsedova vedení nelíbí. Je to pozoruhodné prozření, nikomu soudnému se jeho styl nelíbil odjakživa. Tak jako se normálním lidem nelíbil styl Věcí veřejných dávno předtím, než se se ten Bártův klub krásy dostal do Sněmovny, nebo se jim nelíbil styl komunistů či tragikomická představení v provedení divadla jednoho herce z Hradu. Ale nevadí, někdo prostě potřebuje pár repríz, než mu dojde, která bije. Není válka, nejde zatím o život.
Rosteme!
Ještě ve středu byly internetové stránky Úsvitu v klidu. V rubrice Novinky je na prvním místě zpráva s optimistickým názvem „Posilujeme!“ „Podle ppm factum máme 6,5%,“ říká se tam. Tak to je dobře. Pravda, říká se, že před smrtí se prý člověku nakrátko uleví, než to přijde, mohou se dostavit i útěšné halucinace, vesmír přece jen není tak krutý, jak si většinou podezíravě myslíme. Je otázka, jestli agentura měla na mysli procenta, nebo počet členů.
Další zpráva připomíná trochu zprávu z listopadu 1989, že prezident Husák přijal na Hradě jakéhosi velvyslance. Titulek na úsvitovém webu zní: „Úsměvy dětí z dětského domova v Radhošti rozzářily Sněmovnu.“ A dále: „V úterý si na pozvání poslance Augustina Karla Andrleho Sylora přijeli prohlédnout Poslaneckou sněmovnu děti z dětského domova Markéta v Radhošti. Obsáhlé exkurzi sněmovních prostor předcházelo setkání s vrcholnými představiteli hnutí Úsvit Tomio Okamurou a předsedou poslaneckého klubu Markem Černochem.“
Hezký je ten obrat „vrcholní představitelé“. Úsvit, strana bez členů, má jen představitele, aspoň dosud to tak bylo. Těch také není mnoho, takže je tam vrcholný nejspíš každý. Ale je dobře, že si děti prohlédly vrcholné představitele ještě včas, protože koně Převalského a nosorožec bílý tu ještě nějakou dobu budou, zato s Úsvitem a vrcholnými představiteli může být brzo konec.
Francie inspiruje
Odpadlíci, pokud se jim tak může říkat, když tvoří mezi poslanci většinu (deset z dvanácti, jeden se zdržel, Okamura byl z nějakého důvodu proti), se rozhodli, že inspirací je pro ně francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená paní Marine Le Pen. Budou jednat o blízké spolupráci i s jinými stranami, třeba s Občanskou konzervativní stranou Jiřího Janečka.Okamura se prý může k nové straně přidat.
Pokud jde o program, máme se tedy nejspíš na co těšit. Paní Le Pen chce omezit imigraci, zrušit manželství pro osoby stejného pohlaví (to u nás tedy nemáme) a znovu místo eura zavést frank. My můžeme euro momentálně na nejvýš nepřijmout, ale asi je zbytečné se v tom angažovat, když nám ho zrovna nikdo nějak vehementně nevnucuje.
Jak to bude s tuzemskými myšlenkami, to se ještě uvidí. Občanská konzervativní strana se zabývá otázkou, jak bojovat s islamizací Evropy, což nás momentálně nepálí tolik, jako ambice Velkého bratra na východě. Předseda OKS se také zabývá filozofickými otázkami, jako je například úpadek Římské říše a věští nám (nejspíše Evropské unii a Česku) podobný konec. Tam je nejspíš úlek taky předčasný, protože Římská říše pod vládou císařů trvala nejméně čtyři století a do toho má Unie ještě daleko.
Pokud spočívá demokracie ve vzniku nových a nových stran, tak se stále demokratizujeme. Přímá demokracie zřejmě zvítězí, až bude mít každý občan svou vlastní stranu a stane se vrcholným představitelem. Okamurovo nezištné úsilí nevyzní do prázdna.